Ve sluneční soustavě najdeme mnoho udivujících, dramatických a mimořádných jevů. Tvůrci cyklu se rozhodli vybrat z nich sedmičku těch nejlepších po vzoru antických sedmi divů světa. Například úžasnou planetu, v jejíchž slavných prstencích se tyčí hory soupeřící svou výškou s Alpami. Třpytivý měsíc, z jehož povrchu tryskají do kosmického prostoru obrovské gejzíry vody a ledu. Největší vulkán, pás planetek, sluneční protuberance či orkán zuřící už stovky let.

Kde bychom na planetě Mars mohli nalézt stopy života? Na nehostinném povrchu Rudé planety nebo v nedávno nalezených vodních zdrojích? Jsou na Marsu jen mikrobi? Nebo se po povrchu planety procházejí monstra? Američané se chystají vyslat k Rudé planetě lidskou posádku. Možná tam najdou mikroby, bakterie, které se během vývoji přizpůsobily, aby přežily na vyprahlém povrchu planety se stokrát řidší atmosférou než na Zemi, kde teploty mohou klesat až ke 140 stupňům Celsia pod nulou. Ale aby tento ambiciózní plán mohli uskutečnit, k tomu potřebují nové poznatky.

Plazma, nesoucí energii odpovídající deseti tisícům jaderných hlavic, vystřeluje ze Slunce a míří přímo k Zemi. Bude zcela zničena energetická síť celých kontinentů. Televize, rádio, internet – nic nefunguje. Stejně tak neteče voda a na celém světě se postupně zastavují dodávky paliva a potravin. Obrovská sluneční bouře postihne celou planetu. Během roku zemřou miliony lidí. Infrastruktura všech zemí je v troskách a možná už nikdy nebude obnovena. To není katastrofický film, to je zpráva americké akademie věd z roku 2009. A někteří odborníci se obávají, že globální katastrofa, která je v ní načrtnuta, může brzy přijít.

Ze všech záhad vesmíru je asi cestování v čase nejzáhadnější. Cestování v čase může zahrnovat návrat do minulosti nebo zrychlenou cestu do budoucnosti. Ale právě nyní jsme všichni pevně srostlí s přítomností. Věda však nevylučuje, že bychom toto svazující pouto času nemohli uvolnit. Někteří lidé se už do budoucnosti dostali. Například ruský kosmonaut Sergej Krikaljov strávil na oběžné dráze 803 dní a cestoval rychlostí dvacet šest tisíc kilometrů za hodinu. Po návratu na Zemi bylo vypočteno, že je asi o padesátinu sekundy mladší ve srovnání s lidmi, kteří zůstali na Zemi.

Robotičtí průzkumníci reprezentují lidstvo už i v mezihvězdném prostoru. Pronikli do hlubin sluneční soustavy a zasílají nám údaje, které mění všechny naše dosavadní znalosti. Bombardují ledové komety, přinášejí snímky samotných okrajů vesmíru, a dokonce hledají planety obíhající cizí hvězdy. Nová generace robotických průzkumníků zásadně mění naše poznatky nejen o sluneční soustavě, nejen o Mléčné dráze, ale i o celém vesmíru.

Výzkum planetek není důležitý jen pro vědu. Planetky se mohou stát jedním z největších problémů. Nebezpečí srážky se Zemí a následná katastrofa je natolik reálná, že ji kosmické agentury berou velmi vážně. Poradní výbor NASA v červenci 2010 doporučil vytvoření agentury planetární ochrany, která by měla za úkol nalézt a odklonit všechny planetky nebezpečné velikosti, které by mířily k Zemi. Budeme schopni jim zabránit, aby se srazily se Zemí?

Zatmění Slunce nám dříve naháněla hrůzu. Dnes nám naopak pomohla odhalit mohutné sluneční bouře, které by mohly naplnit starověká proroctví o zkáze a chaosu. Ale jsou i zatmění cizích hvězd, ne jen té naší. Zatmění vzdálených hvězd nám odhalují cizí planety, a možná dokonce nové Země. Zatmění se dají pozorovat také z povrchu všech planet s výjimkou Merkuru a Venuše. A aby toho nebylo ještě málo, lidé mohou pozorovat zatmění Měsíce z povrchu Země a obráceně Země z povrchu Měsíce.