Ve sluneční soustavě najdeme mnoho udivujících, dramatických a mimořádných jevů. Tvůrci cyklu se rozhodli vybrat z nich sedmičku těch nejlepších po vzoru antických sedmi divů světa. Například úžasnou planetu, v jejíchž slavných prstencích se tyčí hory soupeřící svou výškou s Alpami. Třpytivý měsíc, z jehož povrchu tryskají do kosmického prostoru obrovské gejzíry vody a ledu. Největší vulkán, pás planetek, sluneční protuberance či orkán zuřící už stovky let.

Plazma, nesoucí energii odpovídající deseti tisícům jaderných hlavic, vystřeluje ze Slunce a míří přímo k Zemi. Bude zcela zničena energetická síť celých kontinentů. Televize, rádio, internet – nic nefunguje. Stejně tak neteče voda a na celém světě se postupně zastavují dodávky paliva a potravin. Obrovská sluneční bouře postihne celou planetu. Během roku zemřou miliony lidí. Infrastruktura všech zemí je v troskách a možná už nikdy nebude obnovena. To není katastrofický film, to je zpráva americké akademie věd z roku 2009. A někteří odborníci se obávají, že globální katastrofa, která je v ní načrtnuta, může brzy přijít.

Ze všech záhad vesmíru je asi cestování v čase nejzáhadnější. Cestování v čase může zahrnovat návrat do minulosti nebo zrychlenou cestu do budoucnosti. Ale právě nyní jsme všichni pevně srostlí s přítomností. Věda však nevylučuje, že bychom toto svazující pouto času nemohli uvolnit. Někteří lidé se už do budoucnosti dostali. Například ruský kosmonaut Sergej Krikaljov strávil na oběžné dráze 803 dní a cestoval rychlostí dvacet šest tisíc kilometrů za hodinu. Po návratu na Zemi bylo vypočteno, že je asi o padesátinu sekundy mladší ve srovnání s lidmi, kteří zůstali na Zemi.

Robotičtí průzkumníci reprezentují lidstvo už i v mezihvězdném prostoru. Pronikli do hlubin sluneční soustavy a zasílají nám údaje, které mění všechny naše dosavadní znalosti. Bombardují ledové komety, přinášejí snímky samotných okrajů vesmíru, a dokonce hledají planety obíhající cizí hvězdy. Nová generace robotických průzkumníků zásadně mění naše poznatky nejen o sluneční soustavě, nejen o Mléčné dráze, ale i o celém vesmíru.

Výzkum planetek není důležitý jen pro vědu. Planetky se mohou stát jedním z největších problémů. Nebezpečí srážky se Zemí a následná katastrofa je natolik reálná, že ji kosmické agentury berou velmi vážně. Poradní výbor NASA v červenci 2010 doporučil vytvoření agentury planetární ochrany, která by měla za úkol nalézt a odklonit všechny planetky nebezpečné velikosti, které by mířily k Zemi. Budeme schopni jim zabránit, aby se srazily se Zemí?

Zatmění Slunce nám dříve naháněla hrůzu. Dnes nám naopak pomohla odhalit mohutné sluneční bouře, které by mohly naplnit starověká proroctví o zkáze a chaosu. Ale jsou i zatmění cizích hvězd, ne jen té naší. Zatmění vzdálených hvězd nám odhalují cizí planety, a možná dokonce nové Země. Zatmění se dají pozorovat také z povrchu všech planet s výjimkou Merkuru a Venuše. A aby toho nebylo ještě málo, lidé mohou pozorovat zatmění Měsíce z povrchu Země a obráceně Země z povrchu Měsíce.

Věda odhaluje dramatický zánik naší mateřské hvězdy a jeho následky pro planetu Zemi. Stejně jako všechno ve vesmíru i naše mateřská hvězda nakonec zemře a Země bude doslova roztavena Sluncem. Ale klid. Koncem dvacátého století vědci potvrdili věk Slunce a čas kdy zemře měřením jeho jasnosti a původní hmotnosti a také analýzou zvukových vln, které ve svém vnitřku vytváří. Slunce bude pokračovat v chrlení energie po celý život, jehož trvání se odhaduje na asi dvanáct miliard let. A protože je zatím jen asi 4,5 miliardy let staré, je přibližně před polovinou svého celkového života.