Začíná dvacáté století. Rakouská monarchie pomalu směřuje ke svému zániku a vládní rada von Mattoni (A. Švehlík), světoznámý podnikatel v minerální vodě, prožívá své stáří. Není lehké, ctižádostivá manželka (T. Medvecká) ho totiž podvodem připravila o vedení firmy a on stojí před otázkou, jak se bránit. Nalezne překvapivé řešení, bude psát své paměti, ale ne tak, jak pokrytecká doba vyžaduje, ale doopravdy, pravdivě, padni komu padni.

Mladý Mattoni udělal první, nezbytný krok ke svému vytouženému úspěchu, získal manželku a její věno. Ale ví, že tohle nestačí, není to cíl, který před ním otevřel doktor Löschner, jen nezbytný prostředek. Cesta do Vídně, jeho první obchodní cesta do velkého světa, má prokázat jeho vůli i schopnosti. Je rozhodnutý zvítězit, ale zdaleka netuší, co takové vítězství skutečně stojí. Snaží se prorazit bariéru nezájmu, chce jako orel roztáhnout křídla… ale svět je jiný. Namísto úspěchu je srážen níž a níž, až ke krizi ve svém vlastním čerstvém manželství. Ale nebyl by to Mattoni, kdyby se v jeho osudu neodehrávaly zvraty, které lze nazvat téměř zázračnými. Zároveň však cítí, že štěstí je hrozný Bůh, který žádá oběti.

Konflikt mezi starým vládním radou Mattonim a jeho paní narůstá o to víc, oč pilněji Mattoni zapisuje své vzpomínky. Vlastně se do nich propadá, už je nepíše jen kvůli pomstě, oslovují ho hlouběji, pravdivěji, ale i nebezpečněji. Počátky jeho podnikání s minerální vodou jsou nad očekávání úspěšné, brzy vydělává velké peníze. Ale nejde mu jen o ně. Cítí, že daleko důležitějším pro něj začíná být společenské postavení. Touhu po jeho dosažení v něm navíc živí i jeho tchán, který s ním často jedná velmi přezíravě pro jeho chudý původ. Mattoni v těch letech sice dosáhne mnohého, ale stále mu to nestačí. A opět je to jeho přítel Dr. Löschner, který mu ukáže nový směr, novou naději, nové pokušení…

Velký sen je na světě a Mattoni se horečně vrhá do budování svého království v lázních Giesshübel – Kyselka. Obětuje mu vše, peníze i mladistvou sílu. Ale velký sen s sebou nese i velká příkoří a velká nepřátelství. Ta Mattoniho se právě začínají rodit, a kupodivu přímo v jeho rodině. Mladá Mína Mattoniová, dosud vzorná manželka a matka, se začíná měnit. On tomu nerozumí, jak se mužům často stává, nechápe proč, možná to ani zpočátku nevidí, je příliš oslněn svým úspěchem, svou energií, svými skvělými investicemi. Ale štěstí jede na stejném voze jako neštěstí, a to platí i pro šťastného Mattoniho. Onemocní mu nejmladší a nejmilovanější dítě a za jeho záchranu musí platit. Osud náhle není tak štědrý, jak se zdál dříve, a obzory už nejsou tak průzračně jasné…

Dosud hrál Mattoni svou velkou hru sám. Jeho žena se starala o domácnost. Nyní ale chce mít ve vedení podniku také své slovo. On tomu nerozumí. Navíc, těžké onemocnění, které prodělal, mu orientaci ještě komplikuje. Teprve později začíná cosi chápat, ale jde mu to pomalu, velmi pomalu. Jeho žena, ve spojení se svým advokátem, Mattoniho dávným nepřítelem, zvolna, ale vytrvale, proniká do jeho království. Své konání motivuje psychologicky rafinovaně, totiž obavami o jeho zdraví. Mattonimu dlouho trvá, než si uvědomí, že se z jeho ženy stává nepřítel, a nikdy tomu tak úplně neuvěří. Rodí se nikdy přímo nevyslovené podezření, že nemoc poranila jeho mozek, že by měl všechno přepustit své zdravé a rozumné ženě. Proto začíná Mína mluvit o vyšetření, které by měl podstoupit u psychiatra. Mattoni zuří, samozřejmě prohlédne její komplot, ale prohlédnout ještě neznamená vyhrát…

Boj mezi Mattonim a jeho ženou pokračuje, záludně, neférově, nesmyslně. Rozšiřují se nepravdivé drby o jeho zdravotním stavu, především o možném poškození mozku vysokou horečkou. Mattoni ví, odkud vítr vane, a nezbývá mu, než se obrátit na právníka. Ostatně jeho žena právníka již má, Mattoniho bývalého spolužáka a nepřítele Franze Rohlinka. Mattoni si uvědomuje všechna omezení této pokořující situace, psychicky se dostává až na dno.

Ponižující útěk do Ameriky se paradoxně mění ve veliké, nezměrné štěstí. Mattoni nachází to, v co již nedoufal, velkou a šťastnou lásku. Zachmuřená Evropa zmizela, teď žije americkou svobodou a dynamikou, učí se být Američanem. Jeho americká pobočka firmy Mattoni roste a vzkvétá, jeho osobní život se podobá ženskému románu. Poprvé v životě si se svou láskou dopřává dovolenou na břehu moře. Ale ne vše je zalito sluncem.

Každý otec má problémy se svými dětmi. Nevyhnou se ani Mattonimu. Jeho dospívající syn Leo má zcela jiné představy o životě a cti, než jeho otec. Studuje ve Vídni a chová se zcela nepatřičně. Pohrdá obchodnickým duchem svého otce, míří výš, k těm bohatým a privilegovaným, utrácí velké peníze. Mattoni se musí rozjet do hlavního města monarchie, aby zjednal nápravu a přivedl syna na správnou, mattoniovskou cestu. Zpočátku to vypadá beznadějně, mladý lev se nečekaným způsobem vzpírá. Pak se ale náprava přece jen dostaví, ovšem zcela neobvyklým způsobem, do něhož se osudově zamíchá i sama rakouská panovnice.

Mattoni se ve svých pamětech vrací k těm nejtěžším chvílím svého života. Jeho nejmilovanější dítě, dcera Kamila, je těžce nemocná. Dcerka, která dospěla v ženu, aniž by měla reálnou šanci ženou skutečně být. Mattoni se rozhoduje snad k nejodvážnějšímu činu svého života, bere osud nešťastného dítěte do vlastních rukou. Netuší, že si tím vlastně hraje na Boha, a netuší ani, jak těžce se za takovou hru platí.

Rakouský občan, či spíše světoobčan Heinrich Mattoni poprvé ve svém rušném životě naráží na skutečnost, kterou dosud hlouběji nezaznamenal. Česká společnost v Rakousko-Uherské říši vyspěla, emancipovala se, zesílila, stala se politicky i ekonomicky důležitou. Dokonce i pro jeho říši minerální vody. Mattoni se rozhoduje napravit, co zanedbal. Je to ovšem velmi těžké. Národnostní otázky mu zůstaly po celý život vzdálené, nemá na tyhle věci cit, nerozumí jim, ale jako vždy ve svém životě bojuje. Jde o jeho železnici, kterou musí schválit české úřady. Dokonce ani pomoc samotné rakouské císařovny mnoho neznamená, svět se zkrátka změnil, aniž si toho všiml. A změnila se i jeho dcera Alberta, a to způsobem, který Mattonimu vyráží dech. I její osud se pokusí vzít do vlastních rukou, a opět musí narazit na hranice svého já.

Vzpomínky, které vládní rada Mattoni sepisuje, se zvolna chýlí ke konci. Blíží se k přítomnosti, a ta není nijak veselá. Boj o železnici nevede k úspěchu, a nekončí ani snaha vládního rady udržet osud dcery Alberty ve vlastních rukou. To první ukončí zázrak. Snad poslední v Mattoniho osudu, kde o zázraky, stejně jako o rány a bolest, nebyla nouze. Potíže s dcerou sice skončí, ale způsobem, který jemu samému nastaví nepříjemné, možná i pravdivé zrcadlo. Ale smrt nakonec vše napraví, to dobré i zlé. Jde jen o to, zda zbude vzpomínka. Nemusí být napsaná, stačí ta živá, která nemizí…