Na tom, že James Bentley zabil svou domácí, se porota shodla jednomyslně. Bylo to jasné od samého začátku. Věděl, kam ukrývala peníze, nedávno ztratil zaměstnání, dům nejevil žádné známky násilného vniknutí. Měl motiv a měl příležitost. Nikdo o jeho vině nepochybuje. Jenom superintendant Spence, díky jehož skvělé práci teď Bentley čeká na šibenici, začíná mít čím dál nepříjemnější mrazení v kostech. Takhle přece úkladní vrazi nevypadají. A s vědomím, že možná poslal na smrt nevinného člověka, se mu bude moc těžko žít. Naštěstí je tady ještě jeho dávný známý, jehož vyšetřovací metody by mohly vnést do případu nové světlo, objevit dříve přehlédnuté důkazy. Kdyby ovšem byl ochoten se jej ujmout. Každý, kdo slavného belgického detektiva zná, ovšem ví, že nevyřešený zločin je pro něj výzva, které nedokáže odolat. A poklidné anglické městečko Broadhinny se tedy může brzy těšit na nezvyklého hosta.

V takovéhle roli se Poirot ještě neocitl. Ovšem jeho renomé vynikajícího znalce lidských charakterů a jeho nepřekonatelné vědomosti o lidské povaze jej k ní přímo předurčují. Kdo jiný by mohl lépe poradit slečně Bulstrodeové, ředitelce prestižní dívčí školy Meadowbank, koho má vybrat jako svou nástupkyni? A Poirot si tuto nezvyklou úlohu kupodivu docela užívá. Protože taková škola, to je vlastně svého druhu mikrokosmos. A každodenní zápasy, které se v něm odehrávají, jsou stejně fascinující, jako krvavá skvrna nebo otisk prstu. Ani on ani jeho přítelkyně ovšem netuší, že zločin, ten pravý zločin se všemi svými atributy, na sebe nenechá dlouho čekat.

Od smrti své matky není Norma Restaricková v pořádku. Bývá hysterická, melodramatická, několikrát musela vyhledat psychiatrickou pomoc. Ostatně žádný div. Najít na své sedmé narozeniny svou matku mrtvou, to by otřáslo i mnohem silnějším jedincem. A Norma si navíc sebou celý život nese vědomí viny, neboť té demonstrativní sebevraždě Mary Restarickové by se dalo zabránit, kdyby se tehdy se svou chůvou vrátily domů včas. Je to sice už téměř osmnáct let, zdá se však, že její stavy se průběhem času ještě zhoršují. Ani ona sama už si není svým jednáním jistá. Bylo by však možné, že by nevěděla, že vraždí? Poirot si to nemyslí. A je odhodlán tu sympatickou mladou dámu zachránit stůj co stůj.

Lady Boyntonovou by s chutí zavraždil snad každý. Personálem počínaje a rodinnými příslušníky konče. Zlá, panovačná, do morku kostí nepříjemná žena pila léta krev každému ze svého okolí. Možná že si nezasloužila umřít zrovna tímhle ošklivým způsobem, ale její smrti určitě nikdo litovat nebude. I přesto je ovšem zapotřebí vraha odhalit. Ať už se vraždí v Londýně nebo v syrské poušti. Tak už to prostě na světě chodí a Poirot by byl jistě poslední, kdo by proti tomu něco namítal. Že to ale tentokrát bude tak složitý, hluboko do minulosti zasahující případ, to si na jeho začátku ani nejgeniálnější detektiv světa představit nedokáže.