Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, lidé jsou ale nepoučitelní. Kemblefordský pěvecký sbor pod taktovkou paní McCarthyové usiluje o postup do velkého finále soutěže pěveckých sborů, jejímuž vítězi se dostane té cti vystoupit na Výroční akademii v Londýně před zraky Jejího Veličenstva královny Alžběty. Navzdory debaklu v minulém ročníku a hlavně zásluhou andělského hlasu Audrey Belchantové se postup podaří a všichni se tak mohou těšit na finálové klání v katedrále ve Worcesteru. U takové události samozřejmě nesmí chybět otec Brown s Bunty a podpořit své krajany přijíždí i lady Felicie. Cestu pronajatým autokarem však pronásleduje jedna nepříjemná událost za druhou. Zdá se, že si někdo velmi nepřeje vystoupení kemblefordských a soudě dle výhružného nápisu je připraven jít doslova přes mrtvoly.

Miluj bližního svého jako sám sebe, tak zní jeden z biblických imperativů. Lidé jsou ale stvoření nedokonalá a maje zraky spíše sami pro sebe, často svým bližním ubližují. Do svého domu se z nemocnice po pádu ze žebříku vrací zámožná paní Beattie Mayová, známá coby vášnivá včelařka. Čeká tam na ni její adoptovaný syn Shambu a také otec Brown, který se spolu s Bunty a paní McCarthyovou nabídl, že paní Mayové po dobu její rekonvalescence pomohou s čím bude potřeba. Brzké uzdravení přichází popřát také sousedka paní Slitherová a její neteř Hannah. Krátce nato ale paní Mayová umírá násilnou smrtí a inspektor Mallory pro podezření z vraždy zatýká samozřejmě toho nepravého. Bude tedy na otci Brownovi, aby odhalil skutečného pachartele činu, jehož motiv mu pomůže najít jedna stará fotografie.

V nouzi poznáš přítele a ve chvíli, kdy člověku visí nad hlavou oprátka, to platí dvojnásob. Porota v soudní síni shledává obviněnou vinnou z vraždy. A tou obviněnou není nikdo jiný, než Bunty Windermereová. Jak se jen do této situace dostala? Před měsícem ji ráno objevil otec Brown, kterak spí na gauči na faře. Večírek se tedy zjevně vydařil, přesto se Bunty nezdála být ve své kůži. Vzápětí se na scéně objevil inspektor Mallory a milou Bunty zatkl pro podezření z vraždy. Onen večírek totiž pořádal jistý Theodor Neville-Crowley, arogantní mladík, který byl po Buntyině spěšném odjezdu nalezen mrtev na zahradě svého sídla. A jelikož dle svědků odcházel k místu svého skonu v doprovodu Bunty, spravedlnosti nezbylo, než konat. Naštěstí je tu ale ještě otec Brown, který udělá vše pro to, aby dokázal Buntyinu nevinu.

Dle obecného mínění existují pouze dva druhy spravedlnosti, ta soudní a spravedlnost Boží. Otec Brown ovšem dodává, že vedle nich ještě existuje spravedlnost poetická. Nicméně nepředbíhejme. V Kemblefordu se koná Slavnost smíchu, pořádaná Spolkem klaunů. A při takové příležitosti nesmí samozřejmě otec Brown chybět, stejně jako paní McCarthyová a Bunty, která navíc v jednom z šašků poznává svého známého, Freda Dobsona. Všeobecné veselí ukončí doktorka Belmontová, když se připotácí na scénu a vzápětí umírá. Doktorka byla známá svou slabostí pro návykové látky a tak inspektor Mallory její smrt uzavře jako předávkování staré narkomanky. Otci Brownovi se ale na celé záležitosti něco nezdá. Při svém pátrání však tentokrát nevystaví smrtelnému nebezpečí jen sebe, ale i své přátele.

Že jablka nepadají daleko od stromu je známá věc, k nelibosti otce Browna to ovšem platí i pro ta zkažená. Ve zpovědnici se zjevuje starý známý Hercule Flambeau, nechce se ale vyzpovídat ze svých hříchů, nýbrž žádá otce o pomoc s chycením zloděje, který si říká Alexander Romanici a soustředí se na církevní poklady. Nejen, že má nepěkný zvyk být u kořisti dřív než Flambeau, ale za jménem Romanici se ve skutečnosti skrývá Herculova dcera Marianne, která už okradla několik dost nebezpečných lidí a Flambeau doufá, že by otec Brown mohl nezdárné ratolesti domluvit. Výzvě pomoci dovést zbloudilou ovečku zpět do stáda nemůže otec samozřejmě odolat a hra tedy začíná. Jak už je u každého dobrodružství s lupičem gentlemanem Flambeauem zvykem, bude to hra, v jejímž průběhu se několikrát změní pravidla, a o dramatické zvraty nebude nouze.

Že je krev hustší než voda asi netřeba příliš zdůrazňovat. V Kemblefordu se jako blesk z čistého nebe zjeví Roisin, sestra paní McCarthyové, o jejíž existenci dosud nikdo neměl ani ponětí. Sestry se totiž před patnácti lety pohádaly kvůli Roisinu pochybnému výběru mužů. A taky že ano, Roisin v Kemblefordu hledá útočiště před věřiteli, kteří jsou jí v patách kvůli dluhům jejího manžela, toho času ve výkonu trestu. Dobročinné bingo, pořádané sousední farností, se tudíž jeví se svou velmi zajímavou hlavní výhrou jako dar z nebes. Obzvlášť, když důvěřivé Roisin předpoví výherní čísla kočovný věštec Trafalgar Devlin a tato čísla pak skutečně vyhrají. Potom je ale zavražděna Anna Baileyová, která mluvila o podvodu. A přestože inspektor Mallory zatýká Annina duševně nemocného manžela, otec Brown tuší, že se kemblefordský muž zákona jako obvykle fatálně zmýlil.

Dle zažité lidové představy by správný umělec měl trpět a mít rozervanou romantickou duši. A Benjamin Milton je přesně takový, zasmušilý mladý muž, stíhaný výčitkami svědomí po smrti své modelky a můzy Isabelly, která se dle všeho vrhla smrti vstříc z útesu nad mořem. Jeho nejnovější výstava je věnována její památce a na vernisáž je pozván i otec Brown s doprovodem. Slavnostní událost se koná v prostorách krásného panství, o nějž Benjamin vede letitý spor se sestrou Katie. Atmosféru vernisáže nejprve pokazí incident s poničenou bustou Isabelly, vzápětí se však stane něco mnohem vážnějšího. Elektrický proud, svedený do kliky u dveří, málem zabije výtvarného kritika a sběratele Conrada Frenche. Inspektor Mallory se domnívá, že zamýšlenou obětí byl samotný Benjamin, brzy však dojde k dalšímu vražednému útoku a obětí je někdo úplně jiný.

Je lépe milovat a ztratit, než nikdy nemilovat. Tolik verše Alfreda Tennysona, s nimiž nelze, než souhlasit. A je to samozřejmě Bunty, kdo si s láskou vytrpí své. Zakoukala se totiž do Harveyho St. Gardnera, jehož sestra Vivian vlastní módní značku téhož jména. Při přípravě módní přehlídky se St. Gardnerovi dostanou v londýnském klubu Manx do křížku s bulvární novinářkou Barbarou Farrellovou, která vyhrožuje, že je všechny zničí. Rozhodnou se tedy využít Buntyiny nabídky, že přehlídku uspořádají v malebném Kemblefordu. K jejich nelibosti se zde ovšem zakrátko objeví i Barbara, která důkladně přilije oleje do ohně. Zanedlouho má nebohý inspektor Mallory v rajonu čerstvou vraždu a otec Brown další detektivní oříšek k rozlousknutí.

Dobří holubi se vracejí a zdá se, že o těch policejních to platí dvojnásob. Pod vyhlídkovou věží, jež patří k rodinnému sídlu poslance Helmsleyho, je nalezeno rozbité tělo Reginalda Brodyho. Rodina kdysi zaměstnávala zahradníka téhož jména, k tomuto muži se ale nikdo nezná. Inspektor Mallory případ uzavírá jako sebevraždu, potom se ale na scéně nečekaně zjevuje vrchní inspektor Valentine, který jméno Reginalda Brodyho zná z jednoho svého staršího vyšetřování a má důvodné podezření, že se jednalo o vraždu. Zanedlouho dojde k dalšímu kardinálnímu zvratu a do Kemblefordu přijíždí pokračovat ve vyšetřování vrchní inspektor Sullivan. Mallory není z vývoje nijak nadšen, otec Brown si ale s oběma vrchními inspektory rád zavzpomíná na časy, kdy v Kemblefordu začínali. Především ale společnými silami pátrají po nebezpečném vrahovi, který spravedlnosti unikal až příliš dlouho.