Schimanski kvůli internímu vyšetřování pověsil policejní kariéru na hřebík a nyní trénuje box v Belgii. Zde ho vyhledají pracovníci státního zastupitelství, kteří chtějí, aby se vrátil do služby. Původní nevole se u Schimanského zlomí v osobní zájem, když se dozví, že jednou obětí nelítostné války v duisburském podsvětí byl jeho dlouholetý parťák a blízký přítel Thanner. Starý veterán se vrhne rovnýma nohama do vyšetřování a spolu s ním se vracejí i staré způsoby. Jako parťáka dostává mladého kolegu Tobiase Schradera, kterého má z pověření zastupitelství sledovat, neboť na něj padá podezření, že vynáší informace mafiánům.

První díl nového samostatného seriálu pojal návrat legendárního komisaře ve velkém stylu. Scénář evidentně vychází z inspirace v klasické francouzské akční kriminálce Slovo policajta v hlavní roli s Alainem Delonem. Režie byla svěřena Josefu Rusnakovi, který tou dobou již úspěšně přestoupil z tvorby pro německé televizní seriály k režii celovečerních filmů a započal kariéru v Hollywoodu, z níž vzešel např. o dva roky novější mistrovský sci-fi thriller Třinácté patro.

Tvůrci druhého dílu z nové série s Schimanskim se nechali inspirovat klasickým snímkem Stanleyho Kramera Útěk v řetězech. Proslulý komisař si zase moc dlouho neužije důchodovou idylu v Belgii s přítelkyní Marie-Claire. Státní zastupitelka Ilse Bonnerová za ním přijede s nabídkou, kterou nedokáže odmítnout – slizký gauner Klaus Mendel má být převezen z vězení v Belgii do Německa, kde má vypovídat proti svému bývalému kumpánovi Krügerovi. Mendel byl hlavním podezřelým v případu, který Schimanski řešil před odchodem od policie a bývalý vyšetřovatel přijme úkol přepravit ho do Německa v naději na objasnění starého případu. Jejich cesta se ale zkomplikuje, když se ukáže, že Mendelovi jdou po krku nájemní zabijáci. Když Schimanski a Mendel přijdou o auto, změní se cesta v netradiční výlet, během něhož se oba muži z opačné strany zákona začnou blíže poznávat a zjistí, že mají mnohem více společného, než by si byli ochotni připustit.

Pokrevní bratři patří mezi nejlepší díly s komisařem Schimanským, což vychází jednak z precizního scénáře, který střídá humor ve stylu parťáckých filmů s velkou mírou patosu vůči mužskému přátelství a hodnotám starého světa. Nemalou měrou se na kvalitách dílu podepsal představitel Mendela, dnes mezinárodně proslulý rakouský herec Christoph Waltz. Ústřední skladbu složil britský hudebník Chris Rea.

Státní zastupitelka Ilse Bonnerová opět vytáhne Schimanského z jeho zašívárny v Belgii, když ho osloví s prosbou, jestli by nemohl dohlédnout na čerstvě propuštěnou Utu Maubachovou. Ta byla přítelkyní hledaného teroristy Dirka Vogela, který před lety policii unikl a nyní se spojil s Japonskou rudou armádou. Uta má sloužit jako volavka a dovést vyšetřovatele k hledanému. Schimanski se dostává do křížku s vyšetřovateli ze Spolkového kriminálního úřadu, kteří jdou po Vogelovi. Jejich šéf Keller evidentně má v celém případu nějaký osobní zájem. Schimanskimu se podaří Utu zachránit z přestřelky, která se strhne, když se sejde s Vogelem, a schová ji u policisty Tobiase Schradera. Posléze se ukáže, že Utina starší sestra Regina má sama za sebou teroristickou minulost. Navíc tato osudová žena učaruje Schimanskému.

Patosem a melancholií nasáklá epizoda staví především na výtečném hereckém obsazení. Vedle stálic seriálu Schimanski se zde objeví jugoslávská herečka Anica Dobra v roli Uty, její sestru hraje Nina Petriová, známá z celovečerního debutu Toma Tykwera Smrtelná Marie. Part Kellera přijala populární televizní hvězda Henry Hübchen a teroristu Vogela ztvárnil budoucí velký charakterní herec německého filmu Sebastian Koch.

Bývalý kriminalista Horst Schimanski se z Belgie vrací razantně do Německa, když obdrží úřední dopis, že mu jeho gáže nebude vyplácena převodem, ale na policejní pokladně. Rozlícený na úřadě nepochodí, ale řešení jeho problému mu slíbí Julia Schäferová, nástupkyně Ilsy Bonnerové na postu státní návladní. Schimanski se na oplátku vydává do Chorvatska, kde má pátrat po zmizelém německém vojákovi Christianu Wörnerovi. V zemi zbědované nedávno ukončenou občanskou válkou nachází nejen obyčejné obyvatele s velkými jizvami na tělech i na duších, ale také soudního patologa Gordona, který zde z pověření mezinárodního soudního dvora v Haagu vede odkrývání masových hrobů. Ačkoli se pomalu do životů lidí začínají vracet obyčejné každodenní starosti doby míru, na druhou stranu zde pevnou rukou vládnou milice složené z vojáků a žoldáků, kteří ještě nedávno páchali nepředstavitelná zvěrstva ve jménu války. Schimanského pátrání sice opakovaně vede k závěru, že Christian Wörner zahynul během války, ale fakt, že bývalému kriminalistovi evidentně někdo usiluje o život, značí, že pravda bude jiná.

Den matek náleží mezi nejpůsobivější epizody v rámci cyklu Schimanski. Tvůrci využili postavu populárního vyšetřovatele, aby poukázali na bezútěšnou situaci v poválečné bývalé Jugoslávii a současně otevřeli nelehké téma zvěrstev a genocidy, k nimž v teprve nedávno skončeném konfliktu na evropském kontinentu docházelo. Natáčení probíhalo přímo v Chorvatsku, dokonce ve spolupráci s jednotkami SFOR, a v řadě scén se s působivým efektem využívá reálných lokací válkou zničených vesnic a měst.

Po bujaré oslavě narozenin ve společnosti přítelkyně Marie-Claire a gangu motorkářů čeká penzionovaného kriminalistu Horsta Schimanského krušné probuzení. Jednak mu Marie-Claire sdělí, že je těhotná, a v Duisburgu na místě, kde došlo k vraždě dvou nezletilých chuligánů, byla nalezena jeho stará policejní známka. Rychlý útěk před rýsující se zodpovědností na místo činu do Německa ale směřuje Schimanského do náruče minulosti. Navzdory tomu, co řekl policii, totiž až moc dobře ví, kdo jeho starou známku minulé roky měl – nyní skoro čtrnáctiletý Janni, s jehož matkou byl kdysi Schimanski zasnouben. Postupné pátrání po mladíkovi ukazuje, že se momentálně živí krádežemi a prodává se jako prostitut. Schimanski tak musí nejen vyřešit případ vraždy, ale také přijmout svou otcovskou roli a pokusit se zachránit bývalého nevlastního syna z tenat zločinu.

Krysí doupě vyvolalo již v době natáčení kontroverzi, neboť poukazovalo na problém kriminality i prostituce nezletilých. Duisburg v této epizodě vypadá nejen jako semeniště zločinu, ale také jako depresivní místo charakterizované bezútěšnými sociálními podmínkami.

Schimanského čeká jedno nepříjemné překvapení za druhým. Když se vrátí z flámu, jenž se z několika hodin protáhl na skoro týden, najde přítelkyni Marie-Claire in flagranti s jeho známým, belgickým policistou. Když ho zbije, dostane na zklidněnou pobyt v base. Po propuštění se zhrzený vrací do Německa, kde ve svém bytě najde kriminalistu Andyho Bergmanna. Ten kdysi, ještě jako pochůzkář, Schimanskému zachránil život, ale nyní je na útěku před policií. Domnívá se, že jeho sestra Laura je proti své vůli držena stavařským magnátem Ewersem, který stranou své veřejné image provozuje nelegální aktivity. Schimanski Andymu slíbí, že mu pomůže sestru najít. Mezitím státní návladní Julia Schäferová pokouší proti Ewersovi spustit soudní proces, ale poté, co se nedostaví její hlavní svědek, se sama stane terčem útoku, který ji má zastrašit.

Penzionovaný kriminalista Horst Schimanski plánuje výlet s přítelkyní Marie-Claire, ale na poslední chvíli ho musí odložit. Vyhledá ho totiž kamarád z dětství Mammut Schulz, který strávil posledních šest let ve vězení. Nyní hledá svou přítelkyni Olgu, kterou viděl naposledy, když byl ještě na svobodě. Zároveň je na útěku před policií, protože je podezřelý z vraždy jednoho makléře. Schimanski nevěří, že by dobrosrdečný hromotluk, který se do vězení dostal jen kvůli nespravedlivému verdiktu soudu, někoho zabil. Vrací se proto do Duisburgu a se svou charakteristickou výmluvností žádá vrchní prokurátorku Julii Schäferovou, aby dostal na starost Mammutův případ. Jenže to není zdaleka jediný. K jeho překvapení se k policii vrátil a oním případem byl pověřen jeho dlouholetý kolega a přítel Hänschen. Současně se do vyšetřování vnutí ambiciózní a přílišně sebevědomý mladý vyšetřovatel Thomas Hunger, za nímž stojí někdo moc vlivný, komu na celé věci záleží. První stopy vedou Schimanského do Francie, kam sahá Olgina nechvalná minulost.

Schimanski a Marie-Claire se chystají na přátelský večer s Hänschenem a jeho ženou, ale plány se záhy rozplynou, když se dozví, že byla zavražděna sestra jejich společného přítele, mladého kriminalisty Thomase Hungera. Když se Schimanski dozví, že zabitá se živila jako podomní obchodnice, rozhodne se na vlastní pěst infiltrovat skupinu, v níž působila a vydává se za bývalé eso v oboru, Huga Baldorfa, kterého před lety sám zatkl. Podobný plán ale pojme i Hunger. Každý vlastní cestou tak společně proniknou do skupiny vedené nelítostnou šéfkou Elke Dornovou. Ta metodou cukru a biče za užití psychického teroru a fyzických trestů ovládá několik mladých lidí bez domova a perspektivy, kteří pro ni pracují za byt, stravu a zlomkovou provizi. Oba vyšetřovatelé postupně rozkrývají spletenec vztahů uvnitř tohoto bizarního společenství připomínajícího sektu.

Penzionovaný Schimanski se chystá na oslavu osmdesátých narozenin svého bývalého nadřízeného Königsberga, ale u jeho lodi se zničehonic objeví k smrti vystrašená kurdská žena, která v ruce svírá vzkaz, na němž je napsáno, že se o ni má Schimanski postarat. Ten se nechce do ničeho politického zaplést, tak ji předá kriminalistovi Hungerovi, který ji zaveze na léčebně-pedagogickou kliniku vedenou dr. Arkarem. Žena má na těle mnohé šrámy a jizvy, ale především je opásaná různými písemnostmi a fotografiemi, které podávají svědectví o mučení Kurdů v tureckých věznicích, ale i o zvěrstvech páchaných druhou stranou. Dr. Arkar na klinice pomáhá kurdským uprchlíkům a pověří svého asistenta, aby dokumenty odvezl na bezpečné místo. V tu chvíli se do toho zaplete neschopný zlodějíček Taco, jenž na klinice pracuje jako pomocná síla a domnívá se, že v balíčku, který asistent dr. Arkara převáží, jsou drogy. Celá věc dožene Schimanského, když se náhodou na benzinové stanici cestou do Hamburgu stane svědkem přestřelky mezi Tacem a Arkarovým asistentem. Aby toho nebylo málo, objeví se na scéně Tacova mondénní a svéhlavá babička Simone Poppová.

Schimanski se po letech konečně rozhoupal ke svatbě s Marie-Claire. Během obřadu ale Hänschen, který jim jde za svědka, dostane zprávu, že byla zabita nevlastní dcera Schimanskiho bývalého kolegy a přítele Dietera Kellera. Schimanski okamžitě z nedokončené svatby jede za ním, aby mu krutou zprávu předal. Dívka navíc byla nalezena v karavanové kolonii a evidentně byla zneužita. K Schimanskiho nevíře večer předtím na policii volala prostitutka Niki, která děvčátko na místě zahlédla a chtěla vše nahlásit, ale policisté ji nevěřili. Schimanski si celou věc bere jako osobní úkol a na vlastní pěst se vydává pátrat po vrahovi. Společně s Hungerem se vypraví za Niki, která nakonec souhlasí s tím, že policii pomůže, ale výměnou za bezpečí.

Kriminalisté Hunger a Hänschen přizvou bývalého kolegu Schimanského na místo činu. V kontejneru kamionu našli dvacet čtyři mrtvých ilegálních imigrantů z Čečenska. Hunger chce, aby jim Schimanski pomohl s případem a v utajení infiltroval skupinu převaděčů. Ten odmítne, ale cestou domů zjistí, že se mu v kufru auta schoval jediný přeživší z uprchlíků, mladík Attila. Vezme ho k sobě a Attila na Schimanského přání začne pomáhat Marie-Claire v restauraci a ve volných chvílích se má věnovat učení. Hunger s Hänschenem na Schimanského narafičí boudu, aby ho přiměli do případu se zapojit. Schimanskému se lstí podaří dostat se do přízně šéfa spediční firmy Eisnera a zúčastní se převozu skupiny uprchlíků. Jenže Eisner je také jen malá ryba a je potřeba odhalit celou síť s hlavními organizátory. Zatímco případ pokračuje, Attila se rozhodne Schimanskému pomoct a nechá se zaměstnat v místní společnosti, kterou vede velkoobchodník zvaný Generál, a kde pracuje řada jeho krajanů.

Schimanski přirazí se svým hausbótem v Antverpách, kde chce koupit dárek pro Marie-Claire, jenže nemá peníze. Když se pokusí prodat na trhu stříbrné příbory po babičce, náhodou se připlete k přepadení. Zachrání tak starého židovského pána Davida Rosenfeldta. Ten Schimanskiho poprosí o pomoc, aby jej ochránil a postaral se o jeho kufřík, ve kterém údajně je něco velmi cenného, co patří jistému Arimu Goldmannovi. Schimanski vezme Rosenfeldta do svého bytu v Duisburgu a kufřík ukryje ve své staré skříňce u policie. Když se svých bývalých kolegů Hungera a Hänschena vyptává na Rosenfeldta a Goldmanna, seznámí se s šéfem tajné služby Steffenem Königem. Po návratu domů ovšem najde Rosenfeldta zastřeleného. Záhy se u dveří objeví Hänschen a Schimanski putuje do vyšetřovací vazby. Během převozu se mu podaří uprchnout a s policií v patách se pouští do objasnění případu na vlastní pěst.

Po autohavárii, zaviněné nepozorností a rozčílením po hádce s Marie-Claire, se Schimanski probouzí v osamělé chatě uprostřed lesa. Ta patří penzionovanému profesorovi, který se nedávno ujal záhadného mlčenlivého muže, jenž mu nyní pomáhá s vedením zahrádky a domácnosti, přičemž se neustále kajícně modlí. Schimanski se dovtípí, že se zřejmě jedná o nedávno uprchlého Gaubnera, obviněného před lety z vraždy manželky. Jelikož to byl on, kdo bezvládného Schimanského zachránil z auta a donesl ho k zotavení do profesorovy chaty, bývalý komisař zoufalému muži slíbí, že mu pomůže setkat se se synem, než ho předá spravedlnosti. Poté, co Gaubnerovi pomůže utéct před zásahem policie, najde jeho syna Davida. Zatímco s ním jede na smluvené místo setkání, při čemž musí utíkat před policií, zjišťuje, že na celém případu něco nesedí a že Gaubner zřejmě na sebe vzal vinu za čin někoho jiného.

Když na duisburském sídlišti, přímo pod okny Schimanskiho bytu vzplane auto, odejde od něho Marie-Claire s tím, že v takové čtvrti už odmítá žít. Bývalý komisař ale nejen že se zde cítí doma, ale považuje tuto sešlou čtvrť za svůj rajón, který hodlá za každých okolností hájit. Ráno policie v kufru ohořeného auta najde mrtvolu zaměstnance pracovního úřadu Zimmermana. Schimanski se do případu sám vloží a během rozkrývání Zimmermanových vazeb mu přijdou vhod jeho dlouholeté známosti z jeho sídliště. Vedle nezaměstnaného Kraweho, který je závislý na automatech, a jeho dcery Leny, která se prostituuje, také pozná mladou matku Alici a jejího nezaměstnaného manžela Ringa, který žije z jejích sociálních dávek. Schimanski postupně odhalí, že Zimmerman svou pozici na pracovním úřadě využíval k vlastnímu prospěchu, a to nejen ve finanční rovině.

Schimanski spolu s Hänschenem mají dohodnutý výlet na ryby, ale Hänschen ještě musí uzavřít nález těla mladé ženy v areálu bývalých duisburských hutí. Když tam dorazí Schimanski, aby bývalého kolegu vyzvedl, všimne si jednoho detailu na oběti, který mu okamžitě asociuje jeden nevyřešený případ z jeho minulosti. Nechá tedy Hänschena rybařit samotného a pouští se do vyšetřování. Při tom rozkrývá starou historii křivd a bolesti mezi postavami s vazbami na bývalý podnik duisburských hutí. Současně navíc musí Hänschena instruovat stran rybářských technik a doma se mu usídlil spirituální terapeutický spolek, jehož je Marie-Claire členkou.

Hlavním motivem epizody je melancholie vůči starým časům a historie ve smyslu nikoli velkých dějin, ale malých osobních událostí a míst, která se k nim pojí. Projekční plochou těchto témat se stává komplex bývalých duisburských železářských závodů. Ty byly po ukončení činnosti v osmdesátých letech proměněny na veřejný industriální park.

Po návratu z bujaré oslavy, pořádané u příležitosti pasování Hänschena do rytířského stavu za jeho policejní zásluhy, čekají v Schimanského bytě dva hromotluci se vzkazem, že má navštívit Kajewskiho. Tento bývalý kápo duisburského podsvětí nyní sedí ve vězení, kam ho dostal Schimanski. Kajewski poprosí bývalého komisaře o pomoc, aby našel jeho čtrnáctiletou dceru Jessicu, která utekla z domova s mužem svých snů Nielsem. Z toho se ale vyklube „loverboy“, pasák, který si vyhlíží oběti mezi mladými dívkami, nechá je do něj se zamilovat a následně je falešnými city přiměje k prostituci. Současně policie vyšetřuje vraždu mladého Nizozemce, který se ukáže být Nielsovým kumpánem. Schimanski sice Jessicu najde, ale její mladická láska k Nielsovi je silnější než rozum a znovu k němu uteče. Za přispění Susanne Mellertové, která pomáhá obětem loverboyů, se Schimanski vydává po stopě Nielse do Rotterdamu.