Představte si, že máte možnost cestovat časem do minulosti – do doby dávno před příchodem člověka na Zem. Vracíme se pětašedesát milionů let nazpátek. Během cesty můžeme pozorovat rozsáhlé změny klimatu a vegetace. Mění se i povrch Země. Vlivem srážky kontinentů se zvedají celá pohoří. Dorazili jsme do významné geologické periody vývoje Země zvané Křída. Nikde neroste tráva, všude jsou jen jehličnaté lesy a kapradiny. Je to svět, ve kterém vládnou dinosauři. Během cyklu vám ukážeme, jak tato úchvatná stvoření žila – čím se živila, jak bojovala a jak se množila.

Oxfordshire před stočtyřicetidevíti miliony let. Pod azurovým mořem leží budoucí evropský kontinent. Právě teď, na konci jury, z něj vyčnívá jen několik roztroušených ostrůvků. V těchto vodách se vyvinuli obrovití mořští plazi. Všichni z nich dýchají vzduch, jako například osmimetrový Cryptoclidus. Na souši vypadá jako nemotorný hromotluk, ve vodě se ale rychle změní. Všichni mořští plazi kdysi žili na Zemi, ale před pětasedmdesáti miliony let se předchůdci těchto živočichů vydali do vody a jejich končetiny se přeměnili v elegantní ploutve. Mávají s nimi, jako s nějakými podvodními křídly. Možnost pohybovat s každou ploutví nezávisle na druhých jim dává obrovské manévrovací schopnosti. Při současném pohybu všech čtyřech zase skvělé zrychlení. Tenhle unikátní způsob plavby pod mořskou hladinou byl na konci éry dinosaurů odsouzen k zániku. Nastupovali totiž ptakoještěři.

Brazílie před stosedmadvaceti miliony lety. Jsme na počátku geologické periody zvané křída. Do té doby celistvá Pangea se rozlomila na severní a jižní část, a v důsledku pohybu zemských desek se značně zvedla hladina moří. Otevřely se nové průlivy a mořské břehy znásobily svou délku. Tam, kde kdysi bývala pevná zem, se nyní tyčí rozeklané skály plné pestrobarevného hemžení létajících plazů. Tito ptakoještěři začali brázdit oblohu už kdysi dávno před sto miliony let. Šesti a vícemetrové rozpětí křídel není výjimkou. Všechny vzdušné velikány zastiňuje jeden velikán: Ornithocheirus. Od konce jednoho křídla ke konci druhého měří dvanáct metrů a má větší tělo než člověk. Je to nesporný vládce celé oblohy. Potravu shání doslova po celém světě.

Antarktida před sto šesti miliony lety. Jsme uprostřed geologické periody křídy. Dinosauři jsou rozšířeni jako nikdy předtím. Obsadili všechny kouty zeměkoule. Jedno místo je ale zvláště náročné: jižní pól. Obrovský kontinent tvořený Jižní Amerikou, Austrálií, a Antarktidou, je ohříván mořskými proudy, které přicházejí od rovníku a vinou se kolem pevniny. Leaellynasaura je dvoumetrový dinosaurus, který se i v těchto drsných podmínkách aklimatizoval. Nejnápadnější jsou na nich veliké oči, s jejichž pomocí hledají potravu v zimní temnotě. Jsou to společenská zvířata. Žijí v malých stádech, která jim umožňují ve skrovných podmínkách přežít. Stádo vede dominantní pár. Hierarchické uspořádání zaručuje, že vždy je někdo ve střehu. Neustále je na stráži nějaká hlídka, která se ujišťuje, že nikde nehrozí žádné nebezpečí. V té chvíli se blíží obrovský obojživelník Koolasucha.

Montana před více než pětašedesáti miliony lety. Na konci křídy měly už kontinenty přibližně dnešní tvar. Neustálý pohyb desek zemské kůry však v tomto období vyvolal značné zvýšení vulkanické aktivity po celé zeměkouli. Obrovské erupce probíhající už několik set let zanechaly zpustošenou krajinu a ovzduší plné jedovatých plynů a popela. V tomto poničeném světě stále ještě vládnou dinosauři, tak jako stošedesát milionů let předtím. Jejich éra se ale už chýlí ke konci, život na Zemi se doslova dusí. Přesto se před dvěma miliony lety objevil nejslavnější dravec doby dinosaurů! Tyrannosaurus – pětitunový, třináct metrů dlouhý masožravec, skvěle vybavený k lovu velkých dinosaurů. Nemusí to být ještě východisko závěru šestidílného cyklu BBC „Putování s dinosaury“. Na základě celosvětového úspěchu tohoto cyklu jsou v roce 2000 natáčeny ještě dva další díly tohoto jedinečného projektu. Samozřejmě o ně nepřijdete.