132 BC. Tiberius Gracchus, with the final victory in Rome's 120 year long Punic Wars against Carthage, its greatest ever Mediterranean rival, brings him immense glory and the rich unseen wealth, but almost nothing trickles down to the destitute. The rich patricians yest removing the military threat of Carthage also removes the best control on them. He learns many veteran families lose everything, even their land, which is taken by the rich. Now he joins the army against a Hispanic tribe, the Numantines, which manages to encircle the 20,000 legionnaires and refuses to negotiate with consul Mancinus, but takes the word of Gracchus, for the sake of his father who concluded an honorable peace with them; the troops return, their families rejoice but the senate blames the commanders for a disgraceful surrender. Tiberius uses his popularity to stand for the office of popular tribune, hoping to counter Nasicas extremist line in the senate.

רומא הייתה פעם חברה דמוקרטית גדולה, עם בחירות רגילות. הרפובליקה החזיקה 500 שנה, אבל אז בא טיבריוס. הוא האמין באידאלים של הרפובליקה - יושר, הגינות וצדק לכולם - אבל נחרד מהיחס של האריסטוקרטיה הרומית לעניים. אז הוא שיחרר את כוח האספסוף הזועם לרחובות רומא, עם השלכות הרסניות.

66 год. В римской провинции Иудее евреи восстают против назначенного Нероном коррумпированного наместника и начинается Первая Иудейская война. На подавление восстания империя направляет квестора Тита и его отца Веспасиана. Римские легионы входят в Галилею. После трёх недель осады они захватывают Йотапату, где им сдаётся предводитель евреев Йосеф бен Матитьяху, который предсказывает Титу карьеру римского императора. Взяв с собой Иосефа в качестве переводчика, Тит направляет легионы на Иерусалим, который защищают еврейские «зелоты» и фанатики-«сикарии»...

En el 132 A.C. Tiberio Graco, con la victoria final tras los 120 años de las Guerras Púnicas de Roma contra Cartago, su mayor rival mediterráneo, le trae una inmensa gloria y riqueza, pero casi nada llega a los indigentes. Los ricos patricios al eliminar la amenaza militar de Cartago también eliminan el control sobre ellos. Aprende que muchas familias veteranas lo pierden todo, incluso su tierra, que es tomada por los ricos. Ahora se une al ejército contra una tribu hispana, los numantinos, que logran rodear a los 20.000 legionarios y se niegan a negociar con el cónsul Mancino, pero toma la palabra de Graco, por el bien de su padre que concluyó una paz honorable con ellos.

Las tropas regresan, sus familias se regocijan pero el senado culpa a los comandantes de una vergonzosa rendición. Tiberio usa su popularidad para postularse para el cargo de tribuno popular, con la esperanza de contener la línea más extremista del senado.

Třetí díl zobrazuje bouřlivé období před vznikem císařství. V době, než Římu vládli císařové, se mladý tribun lidu Tiberius Gracchus pokusil odvrátit hrozící krizi republiky a reformami posílit demokratický charakter Říma. Jeho snahy narazily na odpor, protože chtěl omezit latifundie a posílit střední stav a rolnictvo. Řím se ocitl na pokraji občanské války. Na jedné straně byli Tiberiovi stoupenci, na druhé ti, kteří byli přesvědčeni, že je to budoucí tyran. Situaci - jako už v Římě tolikrát předtím a potom - vyřešila vražda. Přesto však Tiberius změnil Řím navždy: jeho zavraždění uvolnilo sílu davu. Trvalo sto let, než se římská společnost opět stmelila a vznikl nový typ vůdce - císař.