Ivan Krivosudský (* 1. března 1927, Bratislava - † 4. prosinec 2010, Trnava) byl slovenský herec.

Ivan Krivosudský se narodil 1. března 1927 v Bratislavě, kde také vyrůstal a strávil své dětství. A právě už během dětství se zvykl před kamarády a spolužáky ukazovat a předvádět, co ho předurčilo na hereckou dráhu. Na střední školu chodil do Nových Zámků, kde navštěvoval Gymnázium Janka Krále. Zde nezůstal své pověsti nic dlužen a naplno projevil svůj zájem o herectví. Vytvořil dokonce pro své spolužáky studentskou operu, kde vymyslel příběh a gro opery tvořily známé písně s nově vytvořeného texty. Během mládí rovněž hrával s ochotníků divadlo a dokonce i pro ně psal texty. Po skončení střední školy začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Komenského, ale toto studium ukončil předčasně v roce 1948. Rozhodl se pro dráhu herce a v roce 1951 absolvoval studium herectví na Státní konzervatoři v Bratislavě.

Od roku 1949 byl členem činohry Nové scény a od roku 1951 i filmovým hercem. Během svého života ztvárnil mnoho postav, ale většinou to byly role menší nebo sekundujúce tím hlavním. Jeho postavy měly převážně komediální či tragikomický charakter, ale i přesto bylo herectví Ivan Krivosudský nepřehlédnutelné, nakolik se svých postav zhostil vždy na vysoké úrovni a vložil do nich i kus svého přirozeného optimismu, kterým byl význačný i ve svém osobním životě. Z divadelních představení si ho mohou někteří pamatovat jako Lapihubu ze hry Revizor, voňavky z Gela Sebechlebský, Padrón Toniho z pomlouvaček či Dr. Chomoutu ze hry Když jubilant pláče. Z filmu je tu další plejáda postav; Ďuro Sršeň (Lazy se pohnuly, 1951), skladník Cyrila Kvasnička (Čert nespí, 1956), Gabriel (Mistr kat, 1966), Hanuliak (Hřích Kateřiny Padychovej, 1973), kouzelník Bellini (Léto s Katkou, 1975), pošťák Nehřeš ( červené víno, 1976), zahradník (Sůl nad zlato, 1982), hospodský (Neboj se, 1988), dědeček Vendelín (Duchové, 1997). No kromě divadla a filmu častokrát účinkoval iv televizi v zábavných pořadech a dabingu.

Z osobního života Ivan Krivosudský lze prozradit, že i přes jeho životnímu optimismu a úsměvu na tváři prožil mnoho nepříjemných událostí. Jednou z prvních byla smrt jeho první manželky Jaroslavy, která umřela na rakovinu a se kterou měl dva syny, Dušana a Petra. Další byla smrt chodkyně, kterou srazil v roce 2005 ve Svatém Jure. Z této nehody se nestihl ani pořádně otřást a přišla další rána osudu, když si v roce 2008 sáhl na život jeho nejstarší syn Dušan. V témže roce nakonec po těžké nemoci zemřela i jeho nevěsta, Petrova manželka. Rok na to došlo k nepříjemnému rozvodu s jeho druhou manželkou Annou, kterou si bral jako 69-letý a měl s ní ve svém pozdním věku syna Miška. Tohoto syna však soud po rozvodu svěřil do péče Ivanové švagrové, protože Anna na tom v dané době nebyla dobře po psychické stránce a on sám by se v tomto věku o syna nedokázal plnohodnotně postarat. Po těchto událostech se uchýlil na svou chatu pod Pezinská Babou, kde ho jeho blízcí zvykli pravidelně navštěvovat. No ani tam nenašel klid nakolik mu o pár měsíců diagnostikovali rakovinu jícnu, jejíž nakonec po půl roční léčbě podlehl.

Ivan Krivosudský (* March 1, 1927, Bratislava - † December 4, 2010, Trnava) was a Slovak actor.

Ivan Krivosudský was born on March 1, 1927 in Bratislava, where he also grew up and spent his childhood. And it was during his childhood that he used to show and perform in front of his friends and classmates, which predestined him to his acting career. He went to high school in Nové Zámky, where he attended the Janko Kráľ Grammar School. Here he did not owe his reputation anything and fully expressed his interest in acting. He even created a student opera for his classmates, where he invented a story and gro operas created well-known songs with newly created lyrics. During his youth, he also played theater with amateurs and even wrote lyrics for them. After graduating from high school, he began studying at the Faculty of Law of Comenius University, but graduated prematurely in 1948. He decided to pursue an career as an actor and in 1951 studied acting at the State Conservatory in Bratislava.

From 1949 he was a member of the play New Stage and from 1951 also a film actor. He played many characters during his life, but most of them were minor or secondary roles. His characters were mostly comedic or tragicomic, but even so, Ivan Krivosudský's acting was unmissable, as he always performed his characters at a high level and put a piece of his natural optimism into them, which he was notable for in his personal life. From theatrical performances, some may remember him as Lapihubu from the play Revízor, Voňavka from Geľa Sebechlebský, Padron Toni from Klebetnice or Dr. The twist of the game When the jubilant cries. There's another constellation of characters from the film; Ďuro Sršeň (Lazy sa pohli, 1951), storekeeper Cyril Kvasnička (The Devil Does Not Sleep, 1956), Gabriel (Master cat, 1966), Hanuliak (Sin of Katarína Padychová, 1973), the magician Bellini (Leto s Katka, 1975), postman Nehreš ( Red Wine, 1976), gardener (Salt over Gold, 1982), innkeeper (Don't Be Afraid, 1988), Grandpa Vendelín (Ghosts, 1997). But in addition to theater and film, he often acted on television in entertainment programs and dubbing.

From the personal life of Ivan Krivosudský, it can be revealed that despite his life's optimism and a smile on his face, he experienced many unpleasant events. One of the first was the death of his first wife Jaroslava, who died of cancer and with whom he had two sons, Dušan and Petr. Another was the death of a pedestrian, which he struck in 2005 in Svätý Jur. He did not manage to shake from this accident and another blow of fate came, when in 2008 his eldest son Dušan came to life. In the same year, his bride, Peter's wife, finally died after a serious illness. A year later, there was an unpleasant divorce from his second wife Anna, whom he married when he was 69 and had a son Miška with her at a late age. However, after the divorce, the court entrusted this son to the care of Ivan's sister-in-law, as Anna was not mentally well at the time and he himself would not be able to take full care of the son at this age. After these events, he hid to his cottage under Pezinská Baba, where his loved ones used to visit him regularly. But he didn't find peace there either, as he was diagnosed with esophageal cancer a few months later, which he finally succumbed to after half a year of treatment.

Ivan Krivosudský (* 1. marec 1927, Bratislava – † 4. december 2010, Trnava) bol slovenský herec.

Ivan Krivosudský sa narodil 1. marca 1927 v Bratislave, kde aj vyrastal a strávil svoje detstvo. A práve už počas detstva sa zvykol pred kamarátmi a spolužiakmi ukazovať a predvádzať, čo ho predurčilo na hereckú dráhu. Na strednú školu chodil do Nových Zámkov, kde navštevoval Gymnázium Janka Kráľa. Tu neostal svojej povesti nič dlžný a naplno prejavil svoj záujem o herectvo. Vytvoril dokonca pre svojich spolužiakov študentskú operu, kde vymyslel príbeh a gro opery tvorili známe piesne s novovytvorenými textami. Počas mladosti takisto hrával s ochotníkmi divadlo a dokonca i pre nich písal texty. Po skončení strednej školy začal študovať na Právnickej fakulte Univerzity Komenského, no toto štúdium ukončil predčasne v roku 1948. Rozhodol sa pre dráhu herca a v roku 1951 absolvoval štúdium herectva na Štátnom konzervatóriu v Bratislave.

Od roku 1949 bol členom činohry Novej scény a od roku 1951 aj filmovým hercom. Počas svojho života stvárnil mnoho postáv, ale zväčša to boli role menšie alebo sekundujúce tým hlavným. Jeho postavy mali prevažne komediálny či tragikomický charakter, no i napriek tomu bolo herectvo Ivana Krivosudského neprehliadnuteľné, nakoľko sa svojich postáv zhostil vždy na vysokej úrovni a vložil do nich i kus svojho prirodzeného optimizmu, ktorým bol význačný aj vo svojom osobnom živote. Z divadelných predstavení si ho môžu niektorí pamätať ako Lapihubu z hry Revízor, Voňavku z Geľa Sebechlebského, padrona Toniho z Klebetníc či Dr. Chomúta z hry Keď jubilant plače. Z filmu je tu ďalšia plejáda postáv; Ďuro Sršeň (Lazy sa pohli,1951), skladník Cyrila Kvasnička (Čert nespí, 1956), Gabriel (Majster kat, 1966), Hanuliak (Hriech Kataríny Padychovej, 1973), kúzelník Bellini (Leto s Katkou, 1975), poštár Nehreš (Červené víno, 1976), záhradník (Soľ nad zlato, 1982), krčmár (Neboj sa, 1988), dedko Vendelín (Duchovia, 1997). No okrem divadla a filmu častokrát účinkoval aj v televízii v zábavných programoch a dabingu.

Z osobného života Ivana Krivosudského možno prezradiť, že i napriek jeho životnému optimizmu a úsmevu na tvári prežil mnoho nepríjemných udalostí. Jednou z prvých bola smrť jeho prvej manželky Jaroslavy, ktorá umrela na rakovinu a s ktorou mal dvoch synov, Dušana a Petra. Ďalšou bola smrť chodkyne, ktorú zrazil v roku 2005 vo Svätom Jure. Z tejto nehody sa nestihol ani poriadne otriasť a prišla ďalšia rana osudu, keď si v roku 2008 siahol na život jeho najstarší syn Dušan. V tom istom roku napokon po ťažkej chorobe umrela aj jeho nevesta, Petrova manželka. Rok na to došlo k nepríjemnému rozvodu s jeho druhou manželkou Annou, ktorú si bral ako 69-ročný a mal s ňou vo svojom neskorom veku syna Miška. Tohto syna však súd po rozvode zveril do opatery Ivanovej švagrinej, nakoľko Anna na tom v danej dobe nebola dobre po psychickej stránke a on sám by sa v tomto veku o syna nedokázal plnohodnotne postarať. Po týchto udalostiach sa utiahol na svoju chatu pod Pezinskou Babou, kde ho jeho blízki zvykli pravidelne navštevovať. No ani tam nenašiel pokoj nakoľko mu o pár mesiacov diagnostikovali rakovinu pažeráka, ktorej napokon po pol ročnej liečbe podľahol.