Léto roku 1975, střední Itálie. Třináctiletá dívka s kufrem v jedné ruce a taškou bot v druhé zaklepe na dveře statku. Tak začíná příběh dospívající slečny, která ze dne na den přišla o všechno: o útulný domov, o nejbližší přátele, o bezpodmínečnou lásku otce a matky - nebo spíše lidí, které považovala za své rodiče. Pro l'Arminutu začíná nový a zcela odlišný život. Její současný domov je menší a ponurejší než ten, který patřil bohatším adoptivním rodičům. Všude je plno sourozenců a na stole málo jídla. Tváří v tvář cizímu prostředí se dívka musí vypořádat i s pocitem opuštěnosti, který v ní vyvolává opětovné shledání s rodinou, již nikdy nepoznala.

A 13 years old girl is forced to go living with another family for reasons unknown.

Agosto 1975. Una ragazzina di tredici anni viene restituita alla famiglia cui non sapeva di appartenere. All’improvviso perde tutto della sua vita precedente: una casa confortevole e l’affetto esclusivo riservato a chi è figlio unico e si ritrova in un mondo estraneo appena sfiorato dal progresso e a dover condividere lo spazio di una casa piccola e buia con altri cinque fratelli.

하룻밤 사이에 모든 것을 잃은 한 십대의 이야기, 즉 편안한 집, 그녀의 가장 가까운 친구들, 그녀의 부모님의 무조건적인 사랑, 아니 오히려 그녀가 그녀의 부모라고 믿었던 사람들에 대한 이야기가 시작된다. 또래 친구들이 부르는 '아르미누타'(돌아온 소녀)에게 입양 가정부터 실제 가정까지 물질적, 도덕적 부에서 가난으로 가는 새롭고 매우 다른 삶이 시작된다.

Lata 70-te. Bieda zmusza rodziców do oddania jednej z córek do bogatej rodziny zastępczej. Po 13 latach dziewczyna zostaje zwrócona. Wyrwana z życia, w którym miała wszystko - absolutną miłość, uwagę i wszystko, co z tym związane - trafia do domu, w którym jest bieda i kilkoro innych dzieci do wychowania. Zagubiona i zrozpaczona stratą próbuje odnaleźć się w nowej sytuacji oraz dowiedzieć się, dlaczego matka ją porzuciła.

Por razões desconhecidas, uma garota de 13 anos é forçada a viver com outra família.