Der österreichische Komponist Anton Bruckner war zu Lebzeiten den meisten Menschen kein Begriff. Erst zum Ende seines Daseins bzw. Posthum fand seine Arbeit bei den Hörern und Musikkennern Anerkennung. Der Filmemacher Reiner E. Moritz widmet sich zusammen mit dem Dirigenten Valery Gergiev und den Münchner Philharmonikern dem Organisten Anton Bruckner.

Underestimated by his contemporaries, but today acclaimed as one of the greatest and imaginative composers of his time. Anton Bruckner was a genius of tones. Such great conductors like Kent Nagano, Valery Gergiev and Simon Rattle let the composer comes alive in the documentary „Anton Bruckner – The Making of a Giant“ telling the ups and downs of life through his music.

Umelecký dokument o rakúskom skladateľovi a organistovi Antonovi Brucknerovi (1824-1896), ktorý slávnostne otvoril organ v pražskom Rudolfíne, predstavuje jeho nevšedný život a najmä jeho početné symfonické (autor 11 symfónií, z toho 9 číslovaných), vokálne a komorné diela, ktoré sú dodnes neodmysliteľnou súčasťou koncertného repertoáru. Až na samom sklonku života sa mu dostalo uznania vo Viedni, ktorej univerzita mu udelila čestný doktorát. Ako stúpenec ceciliánstva Bruckner komponoval latinské motetá, hymny, žalmy a omše v palestrinovskom štýle. V melódii sa opieral o gregoriánsky chorál. Brucknerovým vrcholným duchovným dielom je Žalm 150 a strhujúce Te Deum, ktoré, ako uviedol v jednom zo svojich listov, venoval Bohu "na poďakovanie za mnohé peripetie svojho viedenského pôsobenia", ktoré mu vyčítal kritik a estetik Eduard Hanslick...

Umělecký dokument o rakouském skladateli a varhaníkovi Antonu Brucknerovi (1824–1896), mj. inauguroval varhany v pražském Rudolfinu, přibližuje jeho neokázalý život a především jeho četnou symfonickou (autor 11 symfonií, z toho devíti číslovaných), vokální a komorní tvorbu, které jsou dodnes neodmyslitelnou součástí koncertního repertoáru. Až na samém konci života se dočkal ocenění i ve Vídni, jejíž univerzita mu udělila čestný doktorát. Bruckner jako stoupenec cecilianismu komponoval v palestrinovském stylu latinská moteta, hymny, žalmy a mše. V melodice se opíral o gregoriánský chorál. Brucknerovým vrcholným duchovním dílem je Žalm 150 a strhující Te Deum, o němž se v jednom ze svých dopisů vyjádřil, že je věnoval Bohu „k díkuvzdání za mnohá přestálá utrpení ve Vídni“, která mu v bohaté míře uštědřoval kritik a estetik Eduard Hanslick...