During the Nazi regime, there was widespread persecution of homosexual men, which started in 1871 with the Paragraph 175 of the German Penal Code. Thousands were murdered in concentration camps. This powerful and disturbing documentary, narrated by Rupert Everett, presents for the first time the largely untold testimonies of some of those who survived.

Ve dvacátých letech 20. století byl Berlín znám jako ráj homosexuálů, ve kterém gayové i lesby vedli relativně otevřený život v prostředí živé umělecké a intelektuální subkultury. S nástupem nacistů se vše změnilo. Mezi léty 1933 a 1945 bylo podle §175 Říšského zákoníku z roku 1871, týkajícího se "sodomie", uvězněno na 100 000 mužů. Někteří skončili v káznicích, jiní v koncentračních táborech. Přežily jich asi 4 000. Dnes se ví jen o deseti z nich. Pět z nich se odhodlalo v tomto filmu poprvé vyprávět o svém životě.

Film se dobře doplňuje se snímkem MÄNNER, HELDEN, SCHWULE NAZIS. Velmi zajímavé téma o málo diskutovaných hrůzách Třetí říše.

Les homosexuels ont été comme tant d'autres les victimes du régime hitlérien. Ils étaient persécutés en vertu du paragraphe 175 du code pénal allemand. Ce paragraphe, datant de 1871, condamnait à la prison "les actes contre nature" entre hommes.

שנות העשרים העליזות בגרמניה ראו פריחה של תרבות הומוסקסואלית רחבת היקף, למרות הסעיף בחוק הגרמני האוסר על יחסים חד-מיניים. עם עלייתו של היטלר לשלטון, ובמיוחד לאחר קיץ 1934, התחילה רדיפה דמונית של המשטר הנאצי אחר הומואים, שהוחרמו, נשלחו למחנות ריכוז, והומתו בעבודת פרך. זהו סיפורם, הכולל עדויות מצמררות. הסרט זכה בפסטיבל סאנדאנס, בפסטיבל הבינלאומי לסרטי גייז של סן פרנסיסקו ובשני פרסים בפסטיבל ברלין.

En los años 20, Berlín se había convertido en un paraíso homosexual, donde gays y lesbianas vivían relativamente al descubierto dentro de una subcultura de artistas e intelectuales. Con la llegada al poder de los Nazis, todo cambió. Entre 1933 y 1945 100.000 hombres fueron arrestados por ser homosexuales, bajo el cargo de sodomía, según el artículo 175 del Código Penal alemán de 1871. En 1997 los directores Robert Epstein y Jeffrey Friedman fueron a Amsterdam para la presentación de su película "El Celuloide Oculto". Allí conocieron al Doctor Klaus Müller, un historiador Alemán y Director del Proyecto Europeo del Museo Memorial del holocausto de los Estados Unidos, y se propusieron sacar esta historia oculta a la atención internacional. Narrada por Rupert Everett.

Paragraph 175 ist ein Dokumentarfilm aus dem Jahr 2000 von Rob Epstein und Jeffrey Friedman, der Erzähler ist Rupert Everett. Mitproduzent und Berater war der deutsche Historiker und Projektleiter für Westeuropa am United States Holocaust Memorial Museum, Klaus Müller. Der Film erzählt die Lebensgeschichten von mehreren Männern und Frauen, die von den Nazis wegen ihrer Homosexualität aufgrund des § 175, der seit 1871 im deutschen Strafgesetzbuch der Sodomiterverfolgung diente, verfolgt wurden.

Paragraf 175 to przepis karny Trzeciej Rzeszy wymierzony w homoseksualistów. W filmie swoje historie z więzień i obozów koncentracyjnych opowiadają ofiary prześladowań. Homoseksualiści nie byli nigdy oficjalnie uznani za ofiary nazizmu, nie przyznano im prawa do odszkodowań, są też najmniej znaną grupą spośród tych, w które wymierzony był hitlerowski terror. [filmaster.pl]

Свои истории в фильме рассказывают бывшие узники тюрем и концентрационных лагерей, жертвы преследований по параграфу 175, которым удалось выжить. Десятки тысяч человек в Третьем рейхе в соответствии с параграфом 175 были заключены в тюрьму или отправлены в концентрационные лагеря. Многие из них погибли.