Filmen fortæller om de kvinder, som holder skansen, mens mændene drager i krig. Året er 1915. Frankrig og Tyskland strides på slagmarken. Franske byer og landsbyer tømmes for unge, arbejdsdygtige mænd. Ikke alle vender hjem igen – og de, som gør, er gerne i dårlig forfatning. Dette har selvfølgelig store konsekvenser for livet på landet, hvor kvinder, børn og gamle mænd må holde sammen på både privat- og arbejdsliv. Også de moralske koder ændrer sig. Filmens matriark forsøger at holde på formerne, mens de yngre kvinder, inklusive hendes egen datter, smager på den frihed og løssluppenhed, som mandefaldet også bereder vejen for.

1915 год. Ферма Паридье. Заботы ушедших на фронт мужчин падают на хрупкие женскике плечи. Работая на поле без продыху, девушки живут лишь мыслью о возвращении своих мужей. В этот тяжелый период хозяйка фермы мадам Ортанс нанимает себе сироту Франсин, которая даже не догадывается о том, что эта работа подарит ей не только семью, но и перевернёт ее жизнь.

1915. Ферма Паридие. Грижите на мъжете, които са отишли на фронта, падат върху крехките женски рамене. Работейки непрекъснато на полето, момичетата живеят само с мисълта за завръщането на съпрузите си. В този труден период, собственичката на фермата, мадам Ортанс, наема сирачето Франсин, която дори не осъзнава, че тази работа ще й даде не само семейство, но и ще обърне живота й с главата надолу.

Any 1915. L'Hortense i la seva filla s'han de fer càrrec de la granja del Paridier perquè tots els homes de la família han estat reclutats per anar a la guerra. Per poder fer front a totes les feines de la granja es veuen obligades a contractar més personal, però només troben la Francine, una noia òrfena dels serveis socials amb experiència que de seguida s'adapta al ritme de vida de la granja i s'integra a la família.

בזמן מלחמת העולם הראשונה, בעוד מרבית הגברים נמצאים בחזית, אם ובתה נשארות לנהל לבדן את החווה המשפחתית. עם בוא הקציר הן שוכרות בחורה צעירה ויתומה לסייע להן, וביחד הן מצליחות להתגבר על כל הקשיים. המצב מתערער כאשר אחד הגברים חוזר לחופשה, ומתאהב בעובדת החדשה.

Frankreich im Ersten Weltkrieg. Der Hof von Hortense Sandrail liegt in einem namenlosen Bocage weit hinter der Front, der Krieg dringt allenfalls in Gestalt von Albträumen ins Bild. In Abwesenheit der Männer, die in Verdun in den Schützengräben auf die nächste Offensive warten, haben die Frauen den Betrieb übernommen. Während sich Hortense um die Bestellung der Felder kümmert, unterhält ihre Tochter Solange den Gemüsegarten. Als die Belastung zu groß wird, stellt die Mutter eine Hilfskraft ein, Francine, eine junge Waise, die ihr vom Bürgermeister vermittelt wird. Dank deren fraglosem Engagement findet der Hof rasch wieder zur landwirtschaftlichen Routine zurück, die sich in den ersten dreißig Filmminuten zu einem minimalistischen Handlungsstrang verdichtet – im Sommer leuchten die Weizenfelder im Glast, nach der Ernte zieht sich der Morgennebel um die Scheune, im Winter erstickt der Schnee die Geräusche.

První světová válka na francouzském venkově přináší mnoho strádání pro ženy na statku, které se musí samy o všechno postarat. Hortense s dcerou přijímají na pomoc děvečku Francine, která jim je velkou oporou. Když se ale Francine zamiluje do Hortensina syna Georgese, začne být na obtíž...

1915. Život na francúzskom vidieku sa od základov zmenil. Muži bojujú na fronte a ženy sa starajú o pôdu i dobytok. Hortense, ktorej synovia i zať sú na vojne, sa odhodlane pustí do práce spolu so svojou dcérou Solange, nápor práce však samy nedokážu zvládnuť. Keď príde čas žatvy, bez pomoci sa nezaobídu, všetci muži sú však vo vojne, alebo ich už najal niekto iný. Na odporúčanie starostu preto Hortense najme sirotu Francine. Skromné a pracovité dievča sa nebojí žiadnej práce a pre Hortense je požehnaním, až kým sa z vojny nevráti jej syn Georges, ktorý sa do Francine zamiluje. Hortense však vzťah svojho syna s nádenníčkou vníma ako poníženie...

第一次世界大战如火如荼，法国男丁全被征召入伍，留下妇孺守卫家园。家族庄园的母亲请来孤儿法仙妮帮忙农耕事务，勤奋能干的她深得上下众人喜爱。然而当男人陆续从战场归来，各种恩怨爱恨随之而起，为庄园的安宁带来暗涌，法仙妮亦被赶出了庄园……凭《人神之间》（2010）获戛纳评审团大奖的泽维尔·波瓦，以诗意镜头描绘法国乡郊景致，美得教人联想起泰伦斯·马利克的《天堂之日》（1978），最后一幕则犹如向库布里克二战经典 《光荣之路》（1957）致敬。

1915年的法國，第一次世界大戰仍如火如荼，Paridier家族莊園的男丁全被徴召上戰場，留下家中的母親和女兒打理莊園大小事務。她們不辭勞苦地工作，一心等待家中男丁能夠盡快平安歸家作短暫休假。莊園始終有太多事情需要打理，母親Hortense於是請來孤兒出身的Francine來幫忙。Francine勤奮能幹，深得莊園中一眾女士喜愛，而她也漸漸認為Paridier莊園是自己的家。然而，當男人陸續從戰場歸來後，各種喜怒哀樂隨之而起，莊園的寂靜局面亦同時告終。

1915, les hommes sont au front et les femmes ont dû s'improviser gardiennes des fermes. Une mère, Hortense, travailleuse infatigable, embauche Francine, une jeune femme de l'assistance publique, pour la seconder car sa propre fille Solange rechigne à se soumettre. Les deux femmes s'accordent d'emblée, mais pour sauver la cohésion de la famille, Hortense va devoir sacrifier la jeune femme et en payer le prix...

1915. À la ferme du Paridier, les femmes ont pris la relève des hommes partis au front. Travaillant sans relâche, leur vie est rythmée entre le dur labeur et le retour des hommes en permission. Hortense, la doyenne, engage une jeune fille de l’assistance publique pour les seconder. Francine croit avoir enfin trouvé une famille…

1915 rok. Życie w gospodarstwie Paridier zmieniło się dramatycznie od czasu, gdy mężczyźni z rodziny (Constant, Georges i Clovis) opuścili dom i zaczęli walczyć na linii frontu. Hortensja Sandrail, matka Henri, Constant’a, teściowa Clovisa i córka Solange musiały poradzić sobie z całym obciążeniem pracą na gospodarstwie. Nadchodziły żniwa, więc kobiety podjęły decyzję o zatrudnieniu parobka… Było niestety już za późno bo nikt nie był dostępny na rynku pracy. Burmistrz jednak wychodząc z pomocą kobietom – poleca im sierotę – Francine Riant, która chce zrobić. Hortensja zgadza się – wybór wkrótce wydaje się być błogosławieństwem, ponieważ dziewczyna okazuje się idealna: dobrze wychowana , pełna szacunku – jest również pracowita… Pewnego dnia Georges przyjeżdża do gospodarstwa na przepustkę i zakochuje się w Francine…

Πρόκειται για ένα ανεξάρτητο δράμα που έκανε πρεμιέρα στο Φεστιβάλ του Τορόντο πέρυσι, εξελίσσεται κατά τη διάρκεια του Α 'Παγκοσμίου Πολέμου, γνωστού και ως "Ο Μεγάλος Πόλεμος" εκείνη την εποχή, και αφορά κάποιες γυναίκες μιας τοπικής κοινωνίας που μένουν πίσω για να εργαστούν σε ένα οικογενειακό αγρόκτημα. Τα πάντα διαταράσσονται όταν οι γιοι της οικογένειας επιστρέφουν με άδεια από τον πόλεμο, και η Francine (Iris Bry) γίνεται το επίκεντρο μιας οικογενειακής διαταραχής. Ο ρομαντισμός πάντα μπερδεύει τα πράγματα.

In this ensemble drama set in rural France, the women of the Paridier farm are left to run it by themselves while their men are off fighting in World War I. But things become complicated with the arrival of American troops.

1915. Wanneer de mannen van de Paridier-boerderij vertrekken naar het oorlogsfront, is het aan de overgebleven vrouwen om al het zware werk op zich te nemen. Terwijl ze alles op alles moeten zetten om te overleven, zoeken de vrouwen naar een evenwicht tussen het harde werk en de terugkomst van de soldaten.

França, 1915. Diversas mães agoram precisam criar sozinhos e cuidar de toda a estruturar familiar sozinhas, já que seus maridos foram para o campo de batalha. Hortense, uma dessas mulheres, decide contratar uma jovem para ajudar com os serviços na fazenda de sua família. O problema é que, com contratação de Simone, tudo pode piorar ainda mais no local.

Año 1915, en plena I Guerra Mundial. Los hombres están en el frente y las mujeres se han quedado para defender las tierras. Hortense, una madre de familia trabajadora sin límites, emplea en su granja a Francine, una joven de la asistencia pública, para que le ayude en el trabajo, ya que Solange, la hija, se niega a hacerlo. Las dos mujeres se van a llevar bien desde el primer momento.