Méně známý titul přesvědčivě postihuje ovzduší 60. let, zvažování nedávných vin i vyhlídek do budoucna. Generace otců se obtížně vyrovnává se svou účastí na stalinských represích, dospívající děti však již žijí zcela jinými starostmi, odmítajíce uznávat své rodiče za jakoukoli autoritu. Avšak hledání nových životních modelů se stejně rozplyne do ztracena, hrdinům po všech konfrontačních střetech zůstává jen jakási morální kocovina. Graficky strohý, černobíle natočený snímek, s oblibou vytvářející figurální kompozice, však vnímavě postihuje mnohá dobová stigmata, zvláště rozpad mezigeneračního porozumění...

Michal's father and his friends are stigmatized by their war experience and the post-war social deformations in which they took part either directly, or watched them cowardly and in silence. They are trying to repress their feelings of guilt and justify their behavior to the young generation with memories of their heroic war feats. Michal, however, does not want to have anything to do with their problems. He subconsciously perceives the unpleasant atmosphere in the family as well as his father's hypocrisy. After one of many quarrels with his father, he runs away from home, determined to go his own way.