After a painful divorce, 50-year-old Nadia finally finds a good flat for reasonable price for her and her daughter. Too good to be true, and soon, albeit too late, she comes to understand the reason for the bargain. Her close neighbour in the house is mentally ill Valika who terrorises everyone around her. Piussi’s film creates a string of absurd encounters with increasingly menacing effects, but it is – at its core – a fantastically precise film about humanism, its consequences, its possible limits.

Překladatelka Nadia se svojí dcerou po rozvodu nachází novou stabilitu a klid, když konečně získá nový byt. Postupně ale zjistí, že sousedské vztahy v domě mají víc, než výstřední rozměr. Nadina nejbližší sousedka zjevně není v pořádku. Nová oáza se mění v místo zážitků, kdy se komedie prolíná s noční můrou a končí groteskním obrazem systému, ve kterém přehlížení problémů patří k důležité výbavě k přežití.