Karlík Bucket žije se svými rodiči a prarodiči v polorozpadlém domku. Jsou chudí, ale milují se a nedali by jeden na druhého dopustit. Nedaleko se nachází obří továrna na čokoládu, kde kdysi Karlíkův děda pracoval a poznal osobně samotného majitele Willyho Wonku. Karlík, který miluje čokoládu má sen se do továrny jednou podívat, ale to se zdá celkem nemožné až do té doby, kdy Willy Wonka vyhlásí soutěž, jejíž pět dětských vítězů z celého světa bude moct strávit jeden den v továrně. Stačí jen v jedné z čokolád najít zlatý kupon...
Americký pohádkový muzikál z roku 1971 nás zavede do městečka, kde stojí tajemná továrna vyrábějící tu nejlepší čokoládu na světě. Jednoho dne její majitel Willy Wonka (Gene Wilder) ukryje v čokoládách zlaté kupony. Děti, které je najdou, pozve na návštěvu své továrny a slíbí jim do konce života posílat cukroví zdarma. Nikdo však netuší, jaké překvapení děti v továrně čeká! (oficiální text distributora)
Barry B. Benson (Jerry Seinfeld) je včela, která studuje na vysoké škole a jeho osamocený život se řídí jediným heslem: med je to nejdůležitější. Jednoho dne se však rozhodne utéct a navštíví vnější úl. Netušil však, že svět je velice nebezpečný a na poslední chvíly je zachráněn včelou Vanessou (Renée Zellweger), květínářkou v New York City. Jak jejich vztah kvete, tak se dozvídají, proč vlastně jedí lidé med a rozhodnou se nás žalovat.
Neokázalé drama je citlivě vystavěno kolem postavy ovdovělé šedesátnice Fern, nalézající životní sílu v cestování napříč Amerikou ve svém příbytku, bílé dodávce, a kolem četných setkání s podobně naladěnými novodobými „kočovníky“.
Bratři Ernie a Lars mají problém. V jejich domě je myš a nechce se jí pryč. Nepomohou žádné prostředky ani triky a nakonec nebude ani jasné, kdo vlastně honí koho.
Selma, česká emigrantka a svobodná matka, žije v USA a pracuje jako dělnice v továrně. Jejími jedinými radostmi jsou asi desetiletý syn a láska ke klasickému hollywodskému muzikálu, kterou může uplatnit v továrním divadelním kroužku. Selma je sice mezi ostatními oblíbená, ale pomalu ztrácí zrak. Jde o dědičnou chorobu a právě vidina, že by v Americe před ní mohla uchránit svého synka, ji kdysi přivedla k emigraci...
Nejednoznačně přijímaný film rozdělil kritiku i publikum na festivalech v Cannes a Karlových Varech na dva víceméně nesmiřitelné tábory.
Mrštný ďábel Dragon Sek zastává názor, že své přátele si můžete vybírat, protivníky však nikoliv. Vždy je ale nutné nad nimi vítězit. Zvláště, když se zmocní dívky jeho snů.
Dokument popisuje obrovské naděje spojované se znovuotevřením zchátralé továrny v Ohiu čínskou společností. Americký sen ale možná čeká pád kvůli kulturním odlišnostem.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Někdy při tom může téměř dojít ke katastrofě. Podobný pocit zažívá Hunt Stevenson, kterého poslali z Pensylvánie do Japonska, aby přinutil místní průmyslníky k zakoupení továrny na automobily v jeho rodném městě. To se mu, ani neví jak, nakonec podaří. Pořádný šok přichází teprve v okamžiku, kdy japonští manažeři a inženýři chtějí od amerických dělníků, aby pracovali stejně rychle a spolehlivě, jak je v Japonsku zvykem. Bohužel, je to právě Hunt, kdo má zajistit, aby v továrně všechno fungovalo bez problémů.
Film v tradicích nejlepší britské dramatické tvorby vypráví příběh Charlieho Price. Ten se po smrti otce stává ze dne na den šéfem velkého rodinného podniku na výrobu bot v anglickém Northamptonu. Záhy se však ukáže, že finanční stabilita rodinného stříbra zdaleka není taková, jak všichni předpokládali. Naopak, bankrot firmy kvůli nedostatku zakázek se zdá být neodvratný. Mladý Charlie se ale odmítá nepřízni osudu podvolit. Hledá odbytiště, kde se dá, a ve své snaze najde nečekaného spojence ve výstřední kabaretní zpěvačce Lole. Snímek tak nepřibližuje jen osud jedné továrny na boty, ale zabývá se i takovými tématy, jako jsou z tradice plynoucí předsudky
Pan Hulot bydlí ve staré lidové čtvrti, kde po ulicích ještě pobíhají psi a lidé si najdou čas, aby se vedle pozdravu zastavili na kus řeči. Sestra pana Hulota naopak bydlí v moderní přepychové čtvrti, kde její manžel bohatý průmyslník postavil supermoderní vilu, po stránce techniky stejně jako odcizeného, vesměs nepraktického designu. Pan Hulot chodí navštěvovat svého devítiletého synovce Gérarda, pro kterého jsou jejich výlety na předměstí doslova rájem, může si hrát a vymýšlet nezbednosti s ostatními dětmi. Proto je třeba nezdárného synka po návratu domů ihned umýt a řádně vydezinfikovat. Přepychem spoutaným rodičům se však tato "výchova" vůbec nelíbí. Otec Gérarda zařídí panu Hulotovi práci. Ale ten do zmechanizovaného světa vnáší jen chaos a nepořádek a to v prostředí, kde je vše na tlačítka a na vnější efekt, rozhodně nesvědčí.(oficiální text distributora)
V osmdesátých letech se ve Finsku často mluvilo o tom, že problémem finského filmu je nedostatek dobrých námětů. Kaurismäkiho tehdy napadlo, že podkladem pro dobrý námět se může stát například obyčejná sirka: Kde se vyrábějí sirky? – Nejspíš v nějaké továrně. – A kdo je tam vyrábí? – Snad nějaké děvče. – A kam jde děvče po práci? – Možná domů. – Co na něj doma čeká? – Možná úchylný otec. Rozvinutím tohoto elementárního dějového řetězce vzniká na konci drama téměř antických rozměrů. Snímek obsahuje, i na Kaurismäkiho tvorbu, mimořádně málo replik, první zazní až po devíti minutách filmu: „Jedno malé pivo." (Česká televize)
A 22-year-old factory worker lets loose on the weekends: drinking, brawling, and dating two women, one of whom is older and married.
Jeden z vrcholů vlny filmu morálního neklidu, dílo mluvčího mladé polské generace 70. let, ve kterém dokonale využil vlastní dlouholeté zkušenosti z natáčení dokumentárních snímků.. Film vypráví o nijak výjimečném třicátníkovi, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad svým životem. Přístroj ho doslova přinutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Jeho závěrečná zpověď do vlastní kamery svědčí o tom, že vidí ve svém životě smysl a bere za něj odpovědnost. strhující podobě filmu má výrazný autorský podíl vynikající Jerzy Stuhr v hlavní roli.(oficiální text distributora)
Vrtná stanice, místo izolované od civilizace, vzdoruje vlnám daleko na otevřeném moři. Na tomhle odlehlém místě obývaném pouze muži se jednoho dne objeví žena (S.Polley). Má se starat o pracovníka (T.Robbins), který při nehodě přišel o zrak. Časem mezi oběma vzniká pouto. Jako na pustém ostrově se stávají citově závislí jeden na druhém. Za pomocí slov vyplouvají na povrch jejich tajemství, bolest, naděje, láska, smutek..... Bezesporu největší filmová událost ve Španělsku za rok 2005. Na vzniku snímku režisérky Isabel Coixet se výrazně podílel Pedro Almodóvar a jeho produkční společnost ElDeseo, kterou řídí se svým bratrem Augustínem. Film Tajemství slov získal 4 španělské Oscary (ceny Goya) v hlavních kategoriích a deklasoval konkurenci jak u diváků, tak u kritiků.
After the coal mine he works at closes and his father commits suicide, a Finnish man leaves for the city to make a living but there, he is framed and imprisoned for various crimes.
François Pignon (Daniel Auteuil) je nudný suchar, který strávil polovinu života v účtárně továrny na prezervativy. Manželka ho už dávno opustila a jeho šestnáctiletý syn s ním nechce mít nic společného. A k tomu všemu Pignon právě dostal výpověď. Před sebevraždou ho zachrání nový soused, bývalý psycholog velké společnosti, který přesně ví, jakou ostudu si žádná slušná firma s dobrou pověstí nemůže dovolit - nesmí vyhodit na dlažbu homosexuála. Pignon se zpočátku vzpírá, je přece docela normální, ale nakonec souhlasí pod podmínkou, že nebude muset nic měnit na svém chování. Ne, to, co se změní, bude pohled ostatních, tvrdí psycholog. A opravdu, Pignonovo prozrazené tajemství pořádně rozčeří poklidnou firemní hladinu a zamotá hlavu jeho nafoukaným šéfům (Gérard Depardieu, Thierry Lhermitte). Z ušlápnutého smolaře se postupně stává populární osobnost úspěšná v profesionálním i soukromém životě.
Fed up with mistreatment at the hands of both management and union brass, and coupled with financial hardships on each man's end, three auto assembly line workers hatch a plan to rob a safe at union headquarters.
Film from Andrew Morgan. The True Cost is a documentary film exploring the impact of fashion on people and the planet.
The absorbingly cinematic Ascension explores the pursuit of the “Chinese Dream.” Driven by mesmerizing—and sometimes humorous—imagery, this observational documentary presents a contemporary vision of China that prioritizes productivity and innovation above all.