Děj filmu se odehrává v roce 1874 v městečku Rock Ridge, kde se všichni jmenují Johnson a jehož se chtějí zmocnit bandité, aby mohli levně skoupit všechny pozemky, než sem dorazí železnice. Jejich plány ovšem zhatí neohrožený černošský šerif Bart a opilecký pistolník Jim, dříve nazývaný The Waco Kid.
Tato kultovní komedie o vyskokoškolácích šedesátých let učí, že žábavnější než univerzitu vystudovat, je užít si a přežít. Bluto (John Belushii), Vydra (Tim Matheson), Flíček (Tom Hulce) a Hromdopolice (Stephen Furst) žijí životem moderních mladých mužů. Flámování je na denním pořádku, sex jen občas a alkohol se pije a jointy kolují. Hlavní náplň výuky: srandičky, prdelky a prcičky.
V letadle směřujícím z Los Angeles do Chicaga je většina cestujících i řídící posádky nečekaně postižena silnou žaludeční nevolností. Všechno nasvědčuje tomu, že blížící se katastrofu letounu už nemůže vůbec nic odvrátit. Ironií osudu se v poslední okamžik řízení letadla ujímá bývalý námořní pilot Ted Striker. Ten sice umí ovládat řízení, ale sám je poněkud "nespolehlivý", protože několik let trpěl psychickými poruchami. A tak vlastně není příliš podivné, že v této extrémní situaci jedná zcela nepředvídatelným způsobem…
Někdo nezažije nic dobrodružného, kdyby se rozkrájel. A někomu stačí vyjít na ulici a ocitne se v samém centru těch nejbláznivějších situací, jaké si umíme představit. Poručík losangelské policie Frank Drebin patří k těm druhým. Dlužno ovšem po pravdě říct, že Frank nedostává nic zadarmo, že na celém tom zmatku, který vždy a všude jeho osobu provází, tvrdě a systematicky pracuje. A protože štěstí, jak známo, přeje připraveným, bývá to ostatní už jen logickým vyústěním děje. Jako třeba teď, kdy má do Los Angeles zavítat sama britská královna Alžběta a oddíl, jehož je Frank členem, je pověřen její ochranou...
Král Artuš se vydáva se svým sluhou na pouť napříč Británií, aby okolo sebe shromáždil najlepší z rytířů a přivedl je do svého hradu, Kamelotu. Když už se mu podaří vybrat si najudatnější a najlegendárnejší hrdiny, zjeví se mu Bůh, který ho pověří svatým úkolem – najít Svatý Grál. Tak se udatná skupina vydává na strastiplnou cestu za touto posvátnou relikvií. Výrazné postavy se na cestách střetávají s podivnými prekážkami a bizarními až pitoreskními postavami, aby nakonec dospěli k velkolepému zakončení.
Snímek parodující příběh o Ježíši. Brian se totiž narodil ve stejný den jako Mesiáš, se kterým si ho všichni pletou a způsobují tak spoustu absurdních gagů. Hlavní hrdina se připojuje k Lidové frontě Judee, aby pomohl svou zemi osvobodit od nadvlády Římanů. A to i přesto, že Římani dali Židům vodovod, silnice, pořádek, kanalizace, školství, víno... To je snad bez debat, ne?
Píší se 40. léta 20. století a předrevoluční Čínu ovládá chaos. Uprostřed tohoto zmatku se odehrává příběh zlodějíčka Singa (STEPHEN CHOW), který se zoufale snaží stát členem rafinovaného a nemilosrdného gangu Sekerníků, pod jehož zločinnou nadvládou se ocitla celá Šanghaj. Když jej osud zavede do přelidněné čtvrti Vepřín, pokusí se Sing pomocí vydírání vylákat peníze z jednoho ze zdejších obyvatel, avšak sousedi jeho oběti jsou někým jiným, než se na první pohled zdálo. Svými komickými zastrašovacími pokusy přivede Sing do této hry neúmyslně i samotný gang Sekerníků, čímž spustí lavinu událostí, vedoucích ke střetu dvou zcela odlišných světů. Během následného souboje obyvatelů Vepřína s krutým gangem se nečekaně objeví na scéně několik legendárních mistrů kung-fu. Sing však - i přes všechny své zoufalé pokusy - postrádá duši zabijáka a musí se smířit se svou vlastní smrtelností, aby odhalil opravdovou podstatu mistrovství v bojových uměních.
Čtveřice kosmonautů z kosmické lodi Dark Star má za úkol vyhledávat nestabilní planety a pomocí inteligentních bomb je likvidovat. Po dvacetiletém pobytu ve vesmíru je však život na lodi stále tíživější. Celá zásoba toaletního papíru byla zničena, kapitán Powell (Joe Saunders) byl hybernován po smrtelné nehodě a jedinou formu života, kterou se podařilo nalézt, je škodolibý tvor podobný plážovému nafukovacímu balónu. Členové posádky spolu přestávají komunikovat. Všeobecné depresi nezabrání ani centrální počítač se sametově jemným, ženským hlasem. Při průletu magnetickou bouří se však poškodí komunikační laser a je potřeba začít řešit vzniklou situaci.
Dlouhý a záměrně poněkud provokativní titul patří povídkovému filmu, jenž Woody Allen natočil v roce 1972. Předmětem jeho parodie se stala osvětová příručka amerického sexuologa dr. Davida Reubena, která se v dobovém stylu konce 60. let zabývala tabuizovanými oblastmi intimního života metodou přímých otázek a odpovědí. Allen si z kolekce na první pohled všeobjasňujících kapitolek vybral pouze ty, které mu dávaly možnost k ironii, satiře a parodii. Ukrývané lidské touhy, sny, představy a úchylky jsou tu podávány v nejrůznějších podobách - jednou v hávu shakespearovské tragikomedie, jindy v parodované formě intelektuálních filmů italského režiséra Michelangela Antonioniho, anebo frankensteinovsky laděných příběhů až k nejlepší závěrečné povídce (která je pojata jako svérázné připomenutí filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea).
Snímek "TOP SECRET" staví americkou rockovou hvězdu Nicka Riverse proti obávanému východoněmeckému vrchnímu velitelství. Je to závod s časem, když se Nick spojí s Hillary Flammondovou, aby našli jejího otce ještě předtím, než vyrobí super zbraň - Polaris Mine. Všechny myslitelné vtipy se kupí na jedné hromadě, která zahrnuje takové věci jako podvodní salón se stylovou westernovou bitkou, setkání s Deja Vu, velitelem francouzského odboje a krávy v holinách.(oficiální text distributora)
Tento let je pojištěn proti všem pohromám! Pokud vás potká něco nečekaného, stále zůstává naděje na přežití. Na palubě je šílený sebevrah, u prvního lunárního raketoplánu má dojít k sebezničení, motory nefungují, ale – nejhorší ze všeho je – cestující tohoto letu zjistili, že došlo kafe! Tenhle let je pěkný blázinec, který se vymknul pilotům totálně z rukou. Podaří se jim znovu zachránit posádku letadla – navíc bez kofeinu?
Sakra...nezůstal nikdo, kdo by mě zabil. Krví prosáklým příběhem japonského podsvětí nás provází bezohledný stroj na zabíjení Kakihara. Na cestě za svým osudem Ichim předkládá zívající blonďák Evropanům neortodoxní druhy násilí v duchu unikátní asijské cesty. Tento film opravdu není pro diváky se slabšími nervy nebo pro ty, kterým se z většího množství krve dělá nevolno. Režisér Miike své publikum rád šokuje - a ve svém oboru je mistr!
Proslulá kontroverzní černá komedie, ve které zazářil tehdy ještě málo známý Gérard Depardieu. Spolu s jedním z nejtalentovanějších francouzských herců, předčasně zesnulým Patrickem Dewaerem (1947 – 1982) vytvořil dvojici cynických hipíků, "chuligánů", kterým není nic svaté. Na své cestě řádí, rabují obchody, znásilňují ženy. Jako necitelní ignoranti jsou brutální zvláště při jejich ponižování, které je perverzní a vulgární. Přesto jsou některé situace podány s paradoxní lyrikou a groteskností, což zaručuje skvělou zábavu. Ve slavném skandálním filmu, který podle svého vlastního románu natočil režisér Bertrand Blier (nar. 1939) se v násilnických, hédonistických a misogynistických scénách mimo jiné objevují divy francouzské kinematografie Miou-Miou, Jeanne Moreau, Brigitte Fossey nebo Isabelle Huppert (nověji známá jako protagonistka Pianistky). Například scéna s Jeannne Moreau představuje žhavou parafrázi na film Jules a Jim, kdy si to kráska najednou chce rozdat s vlasatými hipíky.
Už samotný název filmu naznačuje, že nepůjde o vážný příběh, nýbrž o komedii. Poměrně lehce můžeme objevit jakousi příbuznost se slovy potrhlý, blázen, pošuk, cvok? Hrdinou je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Téměř systematicky se vyhýbá politice a vlivu televize i rozhlasu. Ještě jedno je na něm pozoruhodné - je věčný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění? Woody Allen vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály.
Skupina přátel z vyšší společnosti by ráda společně pojedla, toto banální přání se však ukáže jako nesplnitelné. Hosté se sejdou, popíjejí, konverzují, ale ke společnému jídlu nikdy nedojde – a události, které jej maří, jsou čím dál tím bizarnější. Spletitý, hravý příběh graduje v absurdním, snovém finále. Na základě této groteskní zápletky Buñuel se zlomyslným humorem analyzuje povrchnost společnosti i její ideály, přičemž nešetří církevní hodnostáře, vrcholné politiky, revolucionáře, vojáky ani aristokraty. V duchu surrealistické hry jsou akcentovány motivy snu, sexu a smrti. Hlavní postava (velvyslanec jihoamerického státu, vydělávajícího peníze na výrobě a pašování drog) umožnila režisérovi vyjádřit určitou dobovou levicovou angažovanost, většina kritizovaných společenských nešvarů je však aktuální i dnes.
Osudy dvou mužů z naprosto opačných konců tohoto světa se protnou - rabín Jákob jede z New Yorku do Francie, kde už několik desítek let nebyl. Zavítá sem kvůli Bar Micvah - židovskému náboženskému obřadu jeho mladého příbuzného - chlapce Davida. Naproti tomu Viktor Datel, který co nevidět provdá dceru, má úplně jiné starosti - spěchá ve svém autě s lodí na střeše (anebo obráceně) co nejrychleji domů, aby vše v pořádku stihl. Je to člověk bohatý a uspěchaný - ale také podezřívavý a netolerantní. Hodně se však změní, když je nucen se přestrojit za člověka, se kterým nemá naprosto nic společného, a prchat před mnohými lidmi, dokonce i před svou manželkou...
V roce 1941, šest dní po přepadení Pearl Harbouru Japonci, po němž celá Amerika propadla hysterii, přistane japonská ponorka nedopatřením na pláži v Los Angeles. Obyvatelé reagují panikou a potrhlým jednáním, které režisér Steven Spielberg prokládá filmovými citacemi a narážkami na mýty stříbrného plátna
Staříci Grga a Zaria jsou přátelé od nepaměti. Čtvrt století se neviděli. O to víc se těší na setkání, které se však odehraje za velmi pohnutých událostí, kterým jiné - neméně pohnuté události - předcházejí... Zariův Matko potřebuje nutně peníze a tak se obrátí na cikánského kmotra Grgu se lží, že Zaria je po smrti, a ten mu je půjčí. Brzy se však ukáže, že dluh nemůže vrátit a tak se má vykoupit sňatkem s liliputánkou Beruškou. I když se ani jednomu do takového manželství nechce, nastává den svatby. Svatby neobvyklé, bouřlivé, při které každý z aktérů tohoto temperamentního a humorného vyprávění naplní svůj osud. Na filmu není důležitý ani tak samotný příběh, jako jeho až neskutečné postavy, které se ocitají v nepřetržitém toku událostí, myšlenek, představ, lidských citů a bujarého veselí, plynoucích v neutuchajícím rytmu obrazů a umocněných strhující hudbou.
Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatele sklepů v nevědomosti – jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch – tím však celý příběh zdaleka nekončí.
Snímek Monty Python: Smysl života postrádá hlavního hrdinu je to přece svět viděný rybami skrz sklo akvária a v rozbitém světě pro něj není práce. Není se s kým ztotožnit, s kým a pro co trpět. Z lidskosti zbyly jen okamžiky, kdy smolaři jednotlivých miniosudů stojí tváří v tvář své opuštěnosti. Z hlavního hrdiny minulých filmů zbyla jen tvář Briana na kříži (opuštěná maminka na sále jen s přístrojem, který dělá pink, udivený pan Kreozot po výbuchu, synek, kterému dle všeho umřela maminka, taťka bez práce s osmaosmdesátým dítětem na cestě). Je to podobné, jako když se Gogolovu Revizorovi vyčítalo, že postrádá kladného hrdinu, a on si v dopisu příteli smutně postěžoval, že tam byl, jen si ho nikdo nevšiml že jím je přece smích. Zde jako poslední naděje lidstva.