Gianna Nannini, která patří mezi největší italské rockové hvězdy, si šla za svým snem navzdory vlastní rodině i hudebnímu průmyslu. Jak to ale celé vlastně začalo?
Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.
V lednu roku 2009 se svět stal svědkem „zázraku na řece Hudson“, když kapitán „Sully“ Sullenberger nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Přestože veřejnost a média mluvila o ojedinělém činu dokazujícím jeho letecké dovednosti, probíhající vyšetřování hrozilo zničit jeho pověst a kariéru.
Osmnáctiletý Nic má na první pohled vše – skvělou rodinu, krásu, talent a přijetí na univerzitu v kapse. Přesto je v jeho životě trhlina, kterou vyplňuje drogami. Kde se vzala, a jak může David pomoci svému milovanému synovi ve chvílích, kdy se ocitá nad propastí?
Elvis Presley se s Priscillou seznámil, když jí bylo pouhých čtrnáct let, přesto je jejich románek v popkultuře považován za moderní pohádku a jejich vzájemná vášeň je mnohokrát vyprávěným příběhem. Děj filmu se soustředí především na Priscillu, Elvis je téměř vedlejší postavou. Vztah Elvise a Priscilly je směsicí dramatických epizod zachycujících některé drsné okamžiky mezi nimi.
Dvacetiletý zelenáč Anthony Swofford chtěl pouze pokračovat v rodinné vojenské tradici. Netušil ale, že ho tato touha vyhodí se snajperskou puškou v ruce a padesátikilovým batohem na zádech uprostřed nekonečné arabské pouště tváří v tvář vražednému horku a nepřátelským iráckým vojákům. Se svou nezáviděníhodnou situací se Swofford a jeho kamarádi ve zbrani vyrovnávají prostřednictvím sarkasmu a černého humoru. Ve válce uprostřed země, které nerozumí, proti nepříteli, jehož nevidí, a z důvodů, které nechápou, jim ani nic jiného nezbývá.
Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea, místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu.
Když John, adoptovaný syn Joyce Smith, propadne prasklým ledem jezera v Missouri, každého nad bezvládným tělem opouští veškerá naděje. Přes pochmurné předpovědi lékařů i vědců Joyce neztrácí víru a stane se inspirací i pro ostatní, kteří se začnou modlit za Johnovo uzdravení. Snímek Zlom, který vznikl podle neuvěřitelného skutečného příběhu, je fascinující připomínkou, že víra a láska mohou přinést vlnu naděje a někdy dokonce i zázrak.
V šedesáti letech uplavat víc než 160 kilometrů z Kuby na Floridu bez jakékoli ochrany před žraloky? Diana Nyad má prostě celoživotní sen a teď si ho chce splnit.
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. Skončil ale jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře“. Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi, který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl… černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víra ve svobodu a pomoc.
Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech 20. století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... Biografii kontroverzního černošského politika natočil známý černošský režisér Spike Lee a do hlavní role obsadil Denzela Washingtona, který byl za svou roli nominován na Oscara...
Příběh podle skutečné události o mladé surfařce Bethany Hamilton, která se vrátila k surfaření poté, co byla napadena žralokem a přišla o ruku. V roli Bethany se představí mladá herečka Anna Sophia Robb. V dalších rolích uvidíme Helen Hunt a Dennis Quaida.
Do parkmontské střední školy přichází nová učitelka LouAnne Johnsonová. Devět let sloužila u vojenského námořnictva, pak se ovšem rozhodla radikálně změnit svůj život. Třída, kde má učit angličtinu, se však zdá horší než jednotka nepřítele na bitevním poli. Problémoví, většinou barevní studenti jsou sice inteligentní, jsou však naprosto nezvladatelní a divocí. První kolo sice LouAnne prohraje, když neunese vulgarity, kterými ji třída při první hodině zahrne, a uteče ze třídy. Rozhodně se však nemíní vzdát. Odhodlána přesvědčit je, že vzdělání není zbytečné a zákony ulice nejsou přednější, pouští se do studia psychologie a přístupem, kterým by se ke svým studentům přiblížila, si pozvolna získává nejprve zvědavou pozornost, a později dokonce zájem studentů. Její nekonvenční metody se však stávají terčem kritiky některých kolegů i komisního černého ředitele Grandeye. Bojující LouAnne tedy musí otevřít druhou frontu...
Henri Charriére (1906–1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál.
Příběh dobrodružné cesty rakouského horolezce Heinricha Harrera, který se svým přítelem Petrem Aufschneiterem chtěl dobýt vrchol jednoho z nejvyšších štítu Himalájí – Nanga Parbatu. Po útěku ze zajateckého tábora prošel celými Himalájemi až do tajemného světa Tibetu, kde se stal učitelem mladého Dalajlámy. Mezi těmito dvěma lidmi z úplně odlišných světů se rozvinulo přátelství, které jim přineslo moudrost a pro Harrera znamenalo i hluboký vnitřní přerod.
Příběh začíná v létě 1914 na anglickém venkově. Soustředí se okolo sourozenců Very (Alicia Vikander) a Edwarda (Taron Egerton) a jejich dvou přátel. Nesmělý Victor (Colin Morgan) je zamilovaný do Very, ta ale pokukuje po nadaném Rolandovi (Kit Harington), se kterým sdílí vlastní umělecké ambice. Jejím snem je stát se spisovatelkou, žije ovšem v době, kdy nebylo běžné, aby ženy studovaly. Přesto usiluje o přijetí na Oxford. Plány a iluze mladé čtveřice se ale brzy bortí, když začíná válka, která měla trvat pouze do Vánoc... Britský snímek je inspirován stejnojmennou slavnou knihou Testament of Youth (1933) z pera spisovatelky a pacifistky Very Brittain, která v knize popsala svůj život v letech 1900 až 1925, přičemž se zaměřila zejména na to, jak válka zasáhla a ovlivnila životy celé generace. Film se věnuje právě pohnutému období během první světové války.
Robert Redford a Meryl Streepová hrají hlavní role v tomto slavném filmu od oscarového režiséra Sydneyho Pollacka. Tento mistrně natočený a překrásně výpravný příběh hluboké lásky a bolestivé ztráty získal roku 1985 Oscara za nejlepší film, za režii, za adaptovaný scénář, za kameru, za původní hudbu, za výpravu a za nejlepší zvuk. Vzpomínky Na Afriku patří mezi největší romantické filmy všech dob. Vypráví poutavý a pravdivý příběh Karen Blixenové (Meryl Streep), ženy obdivuhodně pevné vůle, která se svým nevěrným manželem (Klaus Maria Brandauer), řídí kolem roku 1914 kávovou plantáž v Keni. Ke svému překvapení začne Karen brzy zcela propadat kráse této exotické země, místních lidí a tajemného bílého lovce (Robert Redford).
Dlouhá životní cesta jedné ženy. Le Ly se narodila ve Vietnamu roku 1949, uprostřed válečného konfliktu s Francií. Její dětství i mládí bylo poznamenáno ničením, násilím a smrtí. V takových dobách děti příliš rychle dospívají. Osud vedl dívku nejprve do revoluční armády, poté do zajetí, následoval Saigon, kde si prožila nepříliš šťastný románek, pak město Danang. Z tamního černého trhu s cigaretami byl už jen krok k prostituci. Přesto se našel muž, který jí byl ochoten poskytnout lásku a bezpečí – americký seržant Butler. Jí a jejím dvěma dětem pomohl opustit válkou zmítanou zem a v Kalifornii se pak vzali. Manželství však bylo krátké, plné neshod a traumat z minulosti. Podaří se životem unavené ženě vrátit ke svým kořenům a najít vytoužený klid?
Benjamin Mee je losangeleský autor novinových sloupků a příležitostný spisovatel dobrodružné literatury, který jako svobodný otec čelí problémům souvisejícím s výchovou dvou dětí. Ve víře, že nový začátek a nový start pomůže obnovit pocity rodinné sounáležitosti, rozhodne se Mee opustit svoji práci a koupit starý venkovský dům s ohromnými pozemky a jedním speciálním bonusem – Rosemorskou zoologickou zahradou, kde žijí desítky zvířat, o které se stará chovatelka Kelly Fosterová a její oddaný tým. S absolutně nulovými zkušenostmi, omezeným časem a minimálními financemi se Mee s podporou své rodiny a místní party vydá na těžkou cestu k znovuotevření zoo. Teď už Benjamin o dobrodružném příběhu nepíše, teď jedno takové dobrodružství žije… a odehrává se přímo na jeho dvoře.