Lidstvo trpí potravinovou krizí a stále se horšícími životními podmínkami, hraničící s katastrofou. Týmu vědců se podařilo objevit červí díru – jakýsi tunel časoprostorem – která by mohla umožnit cestování na nepředstavitelné vzdálenosti. Ve snaze najít mimo naši sluneční soustavu potenciálně obyvatelné planety, nový domov, je zahájena mise Lazarus. Loď je již postavena a Cooper je jediný, kdo s ní dokáže létat. Ale s pilotováním lodi na misi, která má zachránit budoucnost jeho dětí, se pojí i riziko, že je už nikdy neuvidí…
Píše se rok 2001. Lety do vesmíru jsou samozřejmostí a pozvolné osídlování nejbližších planet a měsíců již také není nijak zvláštním jevem. Vědomosti o vesmíru však zatím nejsou tak hluboké, jak si mnozí představují a když se objeví něco prapodivného, o čem nikdo nic neví, je potřeba to, v zájmu zachování pořádku, utajit.
Sandra Bullock ve filmu hraje doktorku Ryan Stone, skvělou lékařku – inženýrku na její první vesmírné misi. George Clooney ztvárnil vesmírného veterána Matta Kowalskyho, který velí svému poslednímu letu před odchodem do důchodu. Jenže během zdánlivě rutinní výpravy do kosmu dojde ke katastrofě. Loď je zničená a Stone a Kowalsky zůstanou ve vesmíru sami, odkázáni jeden na druhého a směřujíc dál do temného vesmíru. Hluboké ticho dává oběma jasně najevo, že ztratili jakékoli spojení se Zemí... a tím i jakoukoli šanci na záchranu. Strach se pomalu mění v paniku, zejména když si oba uvědomí, jak málo kyslíku jim zbývá. Přitom paradoxně jediný možný způsob návratu je pokračování v cestě do hlubokého vesmíru.
Budoucnost, asi za 100 let. Osamělý psycholog dr. Kelvin přemýšlí a reflektuje všechny okolnosti, jež vedly ke smrti jeho manželky. Je ale vyrušen naléhavým vzkazem Gibariana, starého přítele, který je kdesi daleko na vesmírné expedici u planety Solaris a přes videozáznam žádá Kelvina, aby přijel a pokusil se objasnit záhady, ke kterým na stanici dochází. Ale po příletu na stanici doktor zjistí, že Gibarian spáchal sebevraždu a další kolegové jsou paranoidní a na pokraji sil. Kelvin se ocitá v propleteném a velmi podivném zajetí vlastních myšlenek, nezodpověditelných otázek a pochybností. Je pod extrémním tlakem emocí a vizí, které se všechny nějak dotýkají vztahu k manželce, která se mu zjevuje, aniž by věděl, zda je skutečná, mrtvá anebo je to jakýsi klon, který vytvořilo jeho podvědomí? Může se oživit a změnit minulost? Může znovuobjevit ztracenou lásku?
Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...
Příběh šestičlenné posádky Mezinárodní vesmírné stanice, která se ocitá na samotném pokraji jednoho z nejdůležitějších objevů lidských dějin: prvního důkazu o existenci mimozemského života na Marsu. Jak členové posádky pokračují ve svém výzkumu, mají jimi uplatňované metody nezamýšlené následky, a forma života, kterou zkoumají, se ukazuje být mnohem inteligentnější, než kdokoliv očekával.
Druhá část slavného sci-fi filmu Planeta opic. Paul Dehn a Mort Abrahams, scenáristé filmu natočeného Tedem Postem v roce 1969, převzali z Boulleho knihy pouze postavy a vytvořili zcela nový příběh, kde se vlády ve společenství opic zmocní agresivní gorily a podniknou výpravu do zakázaného pásma, kde žijí zbytky původních lidí, ovládajících telepatii a uctívajících jako božstvo gigantickou jadernou hlavici.
Astronaut Mark Watney během mise na Mars málem zahynul v prašné bouři. Zbytek jeho posádky planetu opustil v domnění, že je mrtvý. Ale Watney přežil a ocitne se tak omylem sám na nepřátelské planetě. Má k dispozici jen hubené zásoby, a tak musí využít veškerý důvtip, invenci a technické znalosti, aby nejen přežil, ale také nalezl způsob, jak vyslat signál na Zemi, že je naživu. V okamžiku, kdy se mu to podaří, začne miliony kilometrů daleko od něj NASA a mezinárodní tým vědců neúnavně pracovat, aby dostali tohoto „Marťana“ domů. Zatímco členové jeho posádky souběžně prokazují svou odvahu na téměř nemožné záchranné misi.
Neznámá síla vychýlila Měsíc z oběžné dráhy kolem Země. Poslala jej směrem, který bude znamenat konec života, jak jej známe. Do jeho kolize se Zemí zbývají pouhé týdny a ničivé záplavy, tsunami, zemětřesení a požáry jsou jen začátek. Svět stojí na pokraji zničení. Bývalá astronautka, nyní výkonná ředitelka NASA Jo Fowler, je přesvědčená, že možná zná klíč k záchraně nás všech. Problém je, že jediní dva lidé, kteří jí věří, jsou astronaut Brian Harper a konspirační teoretik K.C. Houseman.
Po šesti měsících na sólové misi najde osamělý astronaut na palubě záhadného tvora a s jeho pomocí zachrání svoje manželství.
Za osmnáct dní Země přestane existovat, protože se srazí s asteroidem velikosti Texasu. Je bezpodmínečně nutné, co nejdříve přistát na asteroidu, hluboko pod jeho povrch zavrtat silné jaderné nálože, odpálit je a pak se jen modlit, aby to celé pomohlo. Záchrana světa tímto brizantním způsobem je práce jako stvořená pro partu drsných naftařů v čele s Harrym S. Stamperem, který zachází s vrtnou plošinou a výbušninami jako neurochirurg s jemným laserovým skalpelem. Astronautický výcvik NASA je rychlý a za pár dní jsou dva raketoplány s jadernými náložemi a samorostlými spasiteli světa na palubě připraveny ke startu. Zvládne Stamper a jeho muži sebevražedně riskantní akci?
Před dvaceti lety se vydal na jednosměrnou cestu k Neptunu otec vesmírného inženýra Roye McBridea. Jeho cílem bylo vyhledat známky mimozemské civilizace. Lehce autistický McBride nyní cestuje na okraj sluneční soustavy v jeho stopách. Chtěl by najít otce a pochopit, proč jeho mise selhala. Při cestě začíná odhalovat tajemství, které ohrožuje přežití naší planety.
Příběh Mexičana José Hernándeze, prvního migrujícího zemědělského dělníka, který se vydal do vesmíru. Příběh o vytrvalosti, komunitě a obětavosti pro splnění nemožného snu.
„Nejúspěšnější neúspěšná“ akce v dějinách americké astronautiky se odehrála ve dnech 11. až 17. dubna 1970. Tehdy po pečlivých přípravách, zcela bez povšimnutí veřejnosti, která už podobné lety brala jako samozřejmost, vystartovala k měsíci posádka Apolla 13. První dny letu proběhly hladce, ale pak se z reproduktorů v řídícím středisku ozvalo legendární „Houstone, máme problém.“ Explodovala jedna z nádrží s kyslíkem a poškodila přitom druhou. Začal klesat tlak, objevily se potíže se spojením. Posádka pochopila, že jejich sen, stanout na povrchu Měsíce, je ztracen a změnil se v bitvu o život. Aby ušetřili vzduch, přesunou se astronauti do přistávacího modulu a pokouší se udržet loď ve směru. V Houstonu je rozhodnuto využít pro návrat gravitační sílu Měsíce, a tak astronauty čeká nesmírně obtížný, ne-li nemožný úkol. Obletět s těžce poškozenou lodí Měsíc, vrátit se k Zemi a bezpečně přistát. Celý svět se zatajeným dechem sleduje drama odehrávající se daleko za hranicemi zemské atmosféry.
Na oběžné dráze mezinárodní vesmírné stanice ISS provádějí dvě posádky vědců výzkum zaměřený na zlepšení lidstva. Brzy se však mezinárodní napětí na Zemi nepředvídatelně vystupňuje. S pouze malým množstvím informací předávaných z řídicích středisek se oba týmy ocitají v situaci, kdy dostávají stejné rozkazy: převzít kontrolu nad stanicí za každou cenu...
Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.
Pokaždé, když jejich otec odejde do práce a nechá je v péči jejich starší sestry, začnou si šestiletý Danny a desetiletý Walter lézt na nervy nebo se příšerně nudí. Jednou se však během obvyklého hašteření Danny ocitne zamčený v temném a strašidelném sklepě, kde objeví starou deskovou hru Zathura. Když se mu nedaří Waltera přimět, aby si ji zahrál s ním, začne hrát sám. Už od prvního tahu je však jasné, že Zathura není jen tak obyčejná hra – Dannyho figurka se pohybuje sama od sebe a jakmile vstoupí na políčko meteorický roj, dům začne být bombardován skutečnými meteory…
Roku 2010 je k Jupiteru vyslána sovětská kosmická loď Leonov, jejíž posádku kromě Rusů tvoří i tři američtí astronauti. Jejich úkolem je zjistit, co přesně se odehrálo před devíti lety na palubě americké lodi Discovery, jejíž celá posádka zahynula vinou selhání počítače a prozkoumat obrovský monolit neznámého původu v blízkosti měsíce Europy. V průběhu záchranné operace propukne na Zemi vojenské střetnutí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Osud výpravy je ohrožen.
Raketoplán Moonraker unesou při letecké přepravě přímo ze vzduchu. James Bond (Roger Moore) se při pátrání dostává do Draxova průmyslového závodu. Tady zjišťuje, že Hugo Drax (Michael Lonsdale) vyvinul nervový plyn, který by dokázal vyhubit veškeré lidstvo. Fanatický průmyslník sní o orbitálním městě obývaném nadlidmi. Má v plánu vyhubit populaci plynem a vybudovat novou civilizaci pod svojí nadvládou. Agent 007 se svým americkým partnerem se připravují na vesmírnou bitvu. Když už jsou přesvědčeni, že je všechno na dobré cestě, dostává se jim na stopu starý Bondův nepřítel, nezničitelný obr s ocelovými zuby Čelisti (Richard Kiel).
K Zemi se blíží Wolf-Biedermanova kometa, větší než Mount Everest. Ke srážce, jež bude znamenat konec planety Země, má dojít za necelý rok. Zatímco se chystá vesmírná expedice, jež se má pokusit rozstřílet kometu jadernými zbraněmi, na Zemi se rychle chystají podzemní kryty, jakési archy záchrany.