Tom a Philippe na první pohled dva mladí muži, kteří si užívají život plnými doušky na italské reviéře. Ve skutečnosti je mezi nimi však nepřekonatelný rozdíl, postavení a moc, které člověku dávají peníze. Philippe může rozhazovat plnými hrstmi a Tom, nepříliš úspěšný herec, je závislý na tom, zda zůstane v Philippově přízni. Uzavřel totiž s Philippovým otcem obchod, má přivézt marnotratného syna zpátky domů do Ameriky a pak teprve dostane plnou výši odměny. Philippe dává Tomovi najevo, jak jím pohrdá a jak hluboký je mezi nimi rozdíl. Tom touží nejen po životě, který mu nebyl dán, ale i po Philippově dívce, což ho nakonec dovede k riskantnímu plánu.

Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů - který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny - a je velkorysý i svou délkou: tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).

The umpteenth adaptation of Dumas' novel finds d'Artagnan and his friends promoting the love affairs of Anne of Austria and the Duke of Buckingham, incurring the wrath of the Cardinal and exposing themselves to the cold cruelty of Milady de Winter. Also featured are the tender Mme Bonacieux, the hilarious Planchet, the Queen's ferrets and Bethune's executioner, against a backdrop of clanging swords.

Italský film vynikajícího režiséra Luchina Viscontiho Rocco a jeho bratři patří k stěžejním dílům současné světové kinematografie. Je to film hluboce lidský. Vypráví o osudech pěti bratří, kteří přicházejí z venkova do velkého města hledat obživu. Visconti mistrovsky vykreslil jednotlivé charaktery. Dobrý až neskutečně dobrý Rocco nelituje ani největší obětí pro svého bezcharakterního bratra Simona: vzdá se lásky, přijme na sebe téměř neúnosné finanční závazky a nakonec se pokouší krýt Simona před policií, třebaže ví, že je vrahem dívky, kterou miloval. Je někdy až těžké pochopit takovou bratrskou lásku. Proto je divákům nejbližší z bratří mladý Ciro, jdoucí cílevědomě za správnou představou poctivého života. V jeho závěrečných slovech vidíme poslání filmu: lidé musí znát a plnit své povinnosti. Kdo se jim zpronevěří, sám se vyloučí z lidské společnosti, jako právě Simon. A poctiví lidé nemohou ztratit víru, že nový svět bude lepší.

Kriminální příběh plný vražd, krve a krásných žen. Slepec Franco Arno žije spokojený život. Vydělává si tvorbou křížovek pro noviny a stará se o svou mladou neteř Lori. Jejich idylka se mění ve chvíli, kdy Franco při procházce zaslechne podivný rozhovor dvou mužů před lékařskými laboratořemi. Zprvu mu nevěnuje příliš pozornosti, ale když druhý den zjistí, že laboratoře byly vykradeny a došlo v nich k vraždě, začne se o případ zajímat. Spolu s novinářem Carlem Giordanim se rozhodnou vypátrat nejen totožnost vraha, ale i pozadí tajemných pokusů, které v lékařském zařízení probíhají. A vraždy mezitím přibývají…

Recently widowed Persian King Ahasuerus wants to marry the beautiful Esther. But Esther is a Jewess, and Haman, the king's evil minister, is spreading hatred against the Jews.

Další z řady italských komedií ze série Chléb, láska…, tentokrát v barvě, v režii Dina Risiho a bez Giny Lollobrigidy, zato však se Sophií Lorenovou. Známý svůdník žen, romantický strážmistr Carotenuto v podání Vittoria De Sicy se spolu se svou věrnou služebnou Caramellou stěhuje z hor do rodného Sorrenta. V jeho bytě však od války bydlí okouzlující prodavačka ryb Sophia přezdívaná „Pávice“ (Sophia Lorenová) a tak si nový velitel městské policie nachází náhradní ubytování v domě zbožné Violanty (Lea Padovaniová). Dvě ženy – každá jiná a přece mají něco společného… Která z nich získá srdce šarmantního karabiníka?

Každý ze sedmi režisérů zpracovává v krátkém filmu jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Ve filmu "Hněv" přeroste domácí hádka kvůli mouše v nedělní polévce v jadernou válku. Ve filmu "Lenost" si filmová hvězda raději zaplatí někoho, kdo jí zaváže botu, než aby se k tomu sama sehnula, a nedokáže se obtěžovat přijmout sexuální služby hvězdičky. V "Obžerství" se rodina rolníků na cestě na pohřeb příbuzného, který zemřel na zažívací potíže, pravidelně zastavuje, aby se cestou najedla a napila, a přijíždí včas, aby se ještě najedla. Ve filmu "Chamtivost" vrací prvotřídní prostitutka kadetovi cenu jeho losu. V "Pýše" najde nevěrná manželka důvod k nápravě. A tak dále přes chtíč a závist.

Lorenzo, who's 16 and born to a wealthy family in Parma, tries to make things right toward a showgirl, Aida, whom his older brother has mistreated. In extending kindness and standing up for her, he comes of age. But, is there anything he can do that will alter Aida's situation or her prospects?

Italská veselohra Znovu v nesnázích přímo navazuje na film Zmýlená neplatí. Jeho námětem je opět historka známé party římských zlodějíčků, kteří se, stejně jako v prvním filmu, pokusí o „větší práci“. Tentokrát je to loupež osmdesáti milionů z milánské pobočky Sazky. Čin je opět pečlivě, téměř vědecky připraven a loupež se – na rozdíl od prvního filmu – skutečně podaří. Přes různé nehody a nedopatření si pachatelé zajistí i spolehlivé alibi. Již se zdá, že tentokrát uniknou pozornosti policie, když nepatrná maličkost je přivede na samí pokraj zkázy. A tak se raději vzdají celého lupu, než aby ztratili svobodu.

Agnese has many men who woo her and live with her cousin Cesira, who has the opposite problem with men and wishes she would also have men woo her.

Dva pitomci se během 1. světové války dostanou do italské armády a jen díky štěstí se jim podaří vyhrát důležitou bitvu.

Lot leads his people to a fertile valley adjacent to the cities of Sodom and Gomorrah, hotbeds of vice and corruption ruled by the merciless Queen Bera. When Lot orders a dam to be busted in order to prevent the destruction of the cities by the attacking Helamites, the queen, in gratitude, allows Lot's people to settle in Sodom. Soon, however, the veneer of civilization begins crumbling as Lot and the Hebrews become corrupted by the Sodomites.

Stárnoucí zloděj a jeho dva kumpáni se obohacují na lidské důvěřivosti..., než se karta obrátí. S odkrýváním individuálního zázemí postav nabývají v původně úsměvném příběhu na síle dramatické momenty.

Italská filmová veselohra a pokračování filmu „Chléb, láska a fantasie". Štěstí obou dvojic strážmistra s Annarellou a Stellutiho se Střelkou nemělo dlouhého trvání. Střelka, která přijala místo služebné u strážmistra, aby získala peníze na výbavu, byla ve vesnici pomlouvána, že má s ním pletky. Stelluti tomu uvěřil, stejně jako Annarella. A i když ta se se strážmistrem opět smířila, nebylo to na dlouho. Přihlásil se otec jejího dítěte a Annarella po krátkém váhání a těžkém loučení se strážmistrem s ním odjela navždy ze Saglieny. Střelka se stala tanečnicí u komediantů a snad by s nimi také opustila Saglienu, nebýt zemětřesení, které postihlo vesnici. Před svým rozbořeným barákem se sešla se Stellutim a oba si odpustili. A když přijela nová porodní asistentka do Saglieny bylo jasné, že ani strážmistr nebude dlouho tesknit po Annarelle.

Italská filmová veselohra ze současného vesnického života. Je první částí v celém světě populárního seriálu filmů, nazvaných „Chléb, láska a...". Jeho hrdiny jsou prostí italští lidé: dobrácký četnický strážmistr, který by si rád hrál na svůdce žen, ale nedovede to, mladý zamilovaný karabiník, vesnická krasavice, jejímž „neštěstím" je její krása spojená s beznadějnou chudobou... a desítky dalších, nesmírně životných postav, jejichž prostřednictvím poznáváme život v italské horské vsi v nejrůznějších podobách a zejména v té nejrozšířenější: v podobě bídy, dávající lidem vedle suchého chleba a lásky již jen fantasii pro zpestření života.

Summer, 1943: wealthy youth in the Riccione district of Rimini play while the war gets closer. Carlo Caremoli, a young man who follows the crowd, has found ways to avoid military service. Then, on the beach, he meets Roberta, a war widow with a child. Roberta's mother warns Roberta to avoid Carlo, but to her, he seems attentive and to her daughter he is kind. Romance develops. Within a few weeks, Roberta is risking everything. Can there be a resolution between passion, on the one hand, and war, duty, and social expectation on the other?

Film je inspirovaný italskou kronikou. Vypráví příběh „profesora“ – podvodníka, který z vězení řídí své nelegální aktivity. Za pomoci své věrné sestry prchá z vězení, aby se krok po kroku stal šéfem všech místních podvodníků. Nechává za sebou velkou krvavou stopu, Italské orgány jsou proti němu bezmocné.

With his family mired in financial troubles, Domenico moves to Milan, Italy, from his small town to get a job in lieu of furthering his education. A lack of options forces him to take a position as a messenger at a big company, where he hopes to receive a promotion soon. There, Domenico meets Antonietta, a young woman in a similar situation as himself. The two form a tentative relationship, but the soulless nature of their jobs threatens to keep them apart.

Na pozvání hraběnky ze Saint-Fiacru se Maigret vrací do míst, kde prožil své dětství. Hraběnka totiž dostala anonymní dopis, který jí oznamuje, že zemře na popeleční středu. Všichni si pamatují na malého Julese, hraběnčina chráněnce, a tak se domluví, že ho raději nebude oslovovat „komisaři", a pokud možno zamlčí jeho profesi. Maigret je přesvědčen, že dokáže paní hraběnku ochránit. Ale nazítří, při ranní mši stará dáma umírá na infarkt. Maigret je přesvědčen, že srdeční příhoda nebyla dílem náhody a začíná vyšetřování. Případ komisaře Maigreta je druhým Maigretem, který Gabin natočil s režisérem Jeanem Dellanoyem. Ani on, ani Gabin nechtěli po filmu Maigret klade past točit další případ tohoto slavného detektiva. Ale obrovský divácký ohlas a tlak producentů je naštěstí „přinutil" natočit ještě tento vynikající film.