Svět se mění, víra se vyvíjí, a jeho úřad se dnes těší podpoře miliardy dvou set milionů stoupenců. Z původní pouhé skupinky židovských rebelů vyrostlo ilegální hnutí, ze kterého se zrodilo nejrozšířenější náboženství na světě. Vatikán veřejně vystavil úlomky kostí, o nichž se církev domnívá, že patřily svatému Petrovi, jednomu z dvanácti Kristových apoštolů a prvnímu papeži. Papež František je dvě stě šedesátou šestou hlavou katolické církve. Už dva tisíce let vzhlížejí katolíci k papeži jako k majáku víry, morálky a božího vedení uprostřed stále se měnícího světa. Kdo byli tito vůdci, kteří pro mnohé tolik znamenají, a jak se stali jedněmi z nejmocnějších mužů na zemi?

Co se stane, když papež ohrozí dva tisíce let starou tradici a v čele posvátného úřadu se poprvé po více než pěti stech letech ocitnou dva muži zároveň. Papež Benedikt XVI. oznámil svou rezignaci. Poprvé po šesti stech letech se papež vzdává úřadu. Benediktovi bylo osmdesát pět. Zdědil finanční problémy, zdědil skandál se sexuálním zneužíváním, zdědil administrativní chaos. Benedikt rezignoval, protože si uvědomil, že těch problémů je na něj moc.

Po dva tisíce let byl odkaz svatého Petra, papežský úřad, předáván z jednoho papeže na druhého. Ale mohou mít legitimní nárok na jeden posvátný úřad dva muži zároveň?

Dnes se zaměříme na nejskandálnější papeže. Uvidíme, jak byly jejich vlivem úžasné pokroky ve vědě a umění propleteny ve Vatikánu s pavučinou korupce, sexu a vražedného soupeření. Už od dob svatého Petra je papež považován za maják víry, morálky a duchovního vedení. Jak ale během středověku vliv církve sílí, dokázala lákadla moci svést i ty nejzbožnější. V roce 1417, po čtyřiceti letech rozdělení papežského úřadu mezi Francii a Itálii, papež Martin V. znovu sjednocuje církev a obnovuje její význam i slávu dříve kvetoucího města Říma. S návratem papeže do Říma začalo srdce věčného města znovu tlouct. Opět se z něj stalo centrum západní církve. Zároveň v té době nastupovala renesance. S postupným oživováním evropského hospodářství vstupuje na scénu nová třída boháčů, kteří si mohou dovolit koupit spoustu věcí. Vrací se luxus.

Dnes uvidíme, jak příkazy papeže Lva X. a krále Jindřicha VIII. oddělily od katolické církve protestanty a jak korupce renesančních papežů dohnala tři muže k rozdmýchání revoluce, která dodnes ovlivňuje vztahy křesťanských církví. V roce 2016 papež František zahajuje oslavy pětistého výročí reformace – duchovní revoluce, která rozštěpila dosud jednotnou katolickou církev. Reformace byla zlomovým bodem ve vývoji křesťanství. Reformace mohla pro křesťanství znamenat tragédii. Místo toho z ní vzešlo individuálnější a osobnější prožívání víry. Počátky reformace byly v podstatě reakcí na rozmařilost Říma. V šestnáctém století jsou mnozí katolíci pohoršeni všudypřítomným materialismem a zkažeností uvnitř církve. V důsledku toho začínají vznikat nové křesťanské denominace, které přerušují pouto s Vatikánem.

Rozhodnutí učiněná uprostřed války zanechala na tváři papežství nesmazatelnou stopu. Zatímco svět diskutuje o svatořečení jednoho z nejrozpornějších papežů moderní doby, historie je nucena se zamyslet. Nebuďme nestranní! Neutralita pomáhá utlačovateli, nikdy oběti. Mlčení povzbuzuje mučitele, nikdy mučeného. Papež František je třetím papežem, který navštívil nacistický vyhlazovací tábor. Dvacátého devátého července 2016 přijíždí na historickou návštěvu tábora Ausšvic-Birkenau v Polsku. Nacisti zde zavraždili více než milion lidí. Podle dnešního katolického učení je antisemitismus hřích. Křesťané mají židy respektovat a nemají se snažit obracet je na svou víru. Židé mají vlastní vztah s Bohem. Ale tehdejší křesťanská společnost na ně pohlížela jinak. Byli pro ni věčnými cizinci a neměla je ráda. Návštěva papeže Františka v Osvětimi je připomenutím hrůzné kapitoly světových i církevních dějin.

Dnes budeme sledovat kroky muže, který už od mládí bojuje proti tyranii komunismu a který změní tvář katolické církve a nasměruje nejstarší úřad na světě do budoucna.

Jan Pavel II. je možná nejznámějším papežem dvacátého století. Mnozí mu přezdívají „televizní papež“. Přes televizní obrazovky vstupuje do domovů katolíků i nekatolíků. Během svého osmadvacetiletého pontifikátu se Jan Pavel II. stává mezinárodní ikonou.

Vybavit si jména dvou nebo tří papežů před Janem Pavlem II. je pro mnohé lidi problém. Žádný nesehrál tak významnou roli jako právě on.

Až do doby Jana Pavla II. pokračuje papežský úřad tiše ve starobylé tradici. Papež je pro věřící jen postavou sedící na vrcholu římského pahorku a na dobu války a bezpráví reaguje se zdrženlivou diplomacií.