Zatímco ruské jednotky drží se svolením Evropské unie v šachu norskou vládu, premiér Jesper Berg se zoufale snaží zachovat alespoň zdání nezávislosti. Před investigativním novinářem Thomasem Eriksenem odmítá používat výraz "okupace". Státní svátek 17. května však nemůže proběhnout běžným způsobem. Většina lidí si sice dopřeje tradiční oslavy, avšak v zákulisí to vře. Mladý příslušník královské gardy Stefan Christensen se během ceremoniálu neúspěšně pokusí o atentát na ruskou velvyslankyni Irinu Sidorovovou. Zabrání mu v tom pohotový člen premiérovy ochranky Hans Martin Djupvik. Ten je také pověřen jednáním s ruskou ambasádou poté, co Rusové pachatele zajmou. Podle atentátníka je do odboje proti ruským okupantům zapojena celá královská garda včetně nejvyššího velení...

Ruská okupace Norska, posvěcená Evropskou unií, trvá již 63 dní. Premiér Jesper Berg se tak ocitá pod narůstajícím tlakem novinářů. Zároveň slaví narození dítěte, a v opojení z události prohlásí, že do druhého dne oznámí datum, kdy ruská vojska ze země odejdou. Jenže jednání s ruskou velvyslankyní Sidorovovou ztroskotají kvůli zdánlivě bezvýznamné události. Čečenský azylant Elbek Musajev totiž autem srazil ruského občana. Rusové to považují za teroristický čin a odmítají jednat, dokud jim Norsko Musajeva nevydá. Delikátní vyjednávání a Musajevův výslech dostane na starost člen premiérovy ochranky Djupvik, jemuž jako jedinému ruská velvyslankyně důvěřuje. Zachránil ji totiž před atentátem...

Uplynul další měsíc ruské nadvlády nad Norskem. Hans Martin Djupvik, čerstvě povýšený z člena premiérovy ochranky na šéfa speciálního týmu norské zpravodajské služby, má nyní za úkol sledovat a pacifikovat protiruské aktivisty, aby nedošlo k vyhrocení situace. On i jeho kolegyně téměř zahynou, když v jejich autě vybuchne časovaná bomba. K útoku se prostřednictvím novin Nová doba přihlásí dosud neznámá organizace Svobodné Norsko. Její představitel vyhrožuje dalšími násilnými akcemi proti „kolaborantské“ vládě. Neváhá však vyhrožovat i redaktorovi Nové doby Thomasu Eriksenovi, jehož žena provozuje restauraci, kterou hojně navštěvují právě ruští zákazníci…

Sledovací tým pod vedením Hanse Martina Djupvika padne na stopu čečenského mladíka Iljase Musajeva, spojeného s teroristickou organizací Svobodné Norsko. Iljas se i s mnohem nebezpečnějším Stefanem Christensenem skrývá na venkově. Nabídku svého strýce a sestry, aby opustil Norsko, odmítne. Chce pomstít smrt svého otce, který v norském vězení spáchal sebevraždu. Djupvik netuší, že jeho nadřízená Wenche Arnesenová s ozbrojenými členy odboje sympatizuje a že jim posílá varování před vlastními agenty. Norská těžba ropy a zemního plynu se po nějaké době vrátila na někdejší úroveň a odchodu ruských okupačních jednotek tak nestojí nic v cestě. Jenže těšit se na znovuzískání státní suverenity může být předčasné…

Po výbuchu bomby v závodu na zpracování zemního plynu ve Viksundu, při kterém zahynulo osmnáct ruských zaměstnanců, odmítá ruská armáda opustit Norsko, které okupuje na žádost Evropské unie. Premiér Jesper Berg nabídne evropskému komisaři, že uspořádá referendum, na jehož základě by se země zavázala k těžbě ropy a zemního plynu na dalších deset let. Bergovým cílem už není zachování ekologických principů, se kterými vyhrál volby, nýbrž holá záchrana jeho země před okupační armádou. Šéf zpravodajského týmu Hans Martin Djupvik mezitím intenzivně pátrá po členovi odboje Eivindu Birkelandovi, hlavním podezřelém z viksundského atentátu…

Hans Martin Djupvik je zbaven funkce šéfa protiteroristického týmu poté, co ruský ostřelovač zabije původce bombového atentátu Eivinda Birkelanda. Djupvik začíná tušit, že jeho nadřízená Wenche Arnesenová hraje dvojí hru. Odmítne nabídku ruské velvyslankyně Sidorovové, aby po ztrátě zaměstnání pracoval pro její zemi. Třebaže Norsko obnovilo těžbu ropy a zemního plynu na původní úroveň a splnilo tak podmínky pro odchod okupačních jednotek, je bezpečnostní situace země stále horší. Premiér Jesper Berg se od představitelů armády dozví, že na severu překročily norskou hranici ruské transportéry s neznámým nákladem. Poté, co se od premiéra kvůli porušení ekologických slibů odvrátili členové vlastní strany, už Bergovi nejde o politickou kariéru, nýbrž o záchranu země. Obrátí se proto tajně na Djupvika s žádostí, aby využil nabídku Rusů a naoko pro ně začal pracovat…

Poté, co Rusko odmítne přijmout na svém území vlastní agenty, vyhoštěné z Norska, rozhodne premiér Jesper Berg o deportaci nežádoucích osob na Špicberky. Pokud by totiž Rusové podnikli vojenskou akci na souostroví s mezinárodním statutem, podařilo by se do boje proti ruské agresi zapojit i Spojené státy americké. Jenže premiér plán odvolá, když letadlo s vyhoštěnými občany začnou ohrožovat ruské stíhačky. Berg je rovněž pod silným tlakem USA, jejichž velvyslanec dá výslovně najevo, že vztahy s Ruskem jsou pro Spojené státy důležitější než vztahy s Norskem. Bergovi nezbude, než ve veřejném prohlášení přiznat, že země má před sebou nepřítele, nad nímž nelze zvítězit vojensky. Vyzve občany k nenásilnému odboji. Jenže je tu ještě militaristická organizace Svobodné Norsko, jejíž členové unesou ruskou velvyslankyni Irinu Sidorovovou…