Josef Hovora se vrací z aukce, která měla být prvním objektivním měřítkem jeho chovatelských výsledků, ale dopadla špatně. Nikdo žádného koně nekoupil a za nízké ceny Hovora prodej odmítl. Ředitel statku se rozhoduje zrušit Hovorův chov a prodat koně za užitnou cenu. Hovora se snaží situaci zachránit. Dočkal se ale i chvíle, ke které se tak dlouho s nadějí upíral – jeho syn Libor s kamarádem Michalem po absolvování učiliště nastupují na statek Dobrá Voda…

Josef Hovora se zarputilostí sobě vlastní pokračuje v boji o záchranu svého chovu. Po nástupu mladíků se situace a napjaté vztahy na statku ještě zhoršily. Libor cítí, že každý jeho čin je sledován s nedočkavou škodolibostí. Každá jeho chyba je jeho předchůdcem, jezdcem Janýrem, zaznamenána. Znejistí, chybí mu otcův zápal, poctivost i láska ke koním. Damoklův meč – zrušení chovu – se vznáší čím dál zlověstněji. Záchranou mohou být jen výsledky v nastávajících dostizích. Hovora vkládá naděje jen a jen do Libora. Ten ale nemá sílu zvládnout úkol, který na něm leží, a nakonec v důležitých přípravách na dostihy selže…

Libor prohrává v prvním dostihu, ale rozhodující, výběrový dostih steeplový v Pardubicích je teprve před ním. Atmosféra je napjatá, ředitel odmítl poskytnout prostředky na nákup jezdecké výzbroje a Janýr těžce nese svou degradaci i skutečnost, že Libor jezdí dostihy. Ředitel zajde za Hovorou a požádá jej, aby mohl jet na Jasné Janýr. Hovora má před sebou těžké rozhodnutí, ale nakonec dává přece jen přednost Liborovi. Ten navíc prožívá své první hluboké milostné vzplanutí k Ireně, dceři kapitána Šembery. Jeho nervozita se s blížícím dnem D stupňuje…

Příběh je ve znamení výkonnostních zkoušek, kde konečně Hovorův chov došel spravedlivého ocenění. Hovorovy vyhlídky se významně zlepšují. O to hůř působí synův nezájem a lhostejnost, která vyvrcholí tím, že se Libor vymluví na lékařský zákaz tréninku. Otec lež prohlédne a pomalu začíná chápat, že syn nikdy nemůže být a nebude jeho pokračovatelem. Zaměstnanci statku zatím znepokojeně sledují zhoršující se stav staré, nemocné klisny Odety, zakladatelky Hovorova chovu. Na péči o ní se zrcadlí vřelý vztah chovatelů ke koním. Zejména Lojzy, starého Hanouska a především Michala, který chovem koní opravdu žije.

Michal se konečně dočká a začne působit i jako jezdec. Přibližuje se tak více a více svému snu – jezdit Jasnou. Na statku probíhají přípravy na závěr sezóny, kterým je slavnostní Hubertova jízda. Liborova láska k Ireně prochází těžkou zkouškou. O Irenu se vážně uchází Lothar. V rozhodující chvíli půjčí Libor Lotharovi Jasnou, a ta utrpí při projížďce závažné zranění. Musí být převezena do nemocnice. Hovora je zdrcen, Liborův vztah ke koním je víc než prokazatelný…

Hovora na aukci prodá jen jednoho koně, na další vysadí příliš vysokou cenu. Nesplní tak finanční plán. I když je zahraniční zájemce ochoten za Jasnou zaplatit vysokou finanční částku, Hovora ani tak koně neprodá. Díky Šemberovi se to dozví ředitel a výsledkem je pak konflikt na schůzi vedení statku. Následuje tvrdé rozhodnutí vedení prodat část Hovorova chovu a využít kapacit pro skot. V této chvíli nachází Hovora pochopení pro syna Libora a jeho rozhodnutí…

Michal, který má jet Velkou pardubickou s Jasnou, si při tréninku zlomí ruku. Hovora se rozhoduje dát důvěru Janýrovi. Janýr přestal pít, trénuje, ale neunese zodpovědnost prvního jezdce. Těsně před závodem se Hovorovi přiznává a navrhuje, aby Jasnou jel Michal, který se už uzdravil, on sám pojede Rivala. A tak při Pardubické obsadí Dobrá Voda první dvě místa. Po všech útrapách vítězí především Hovora, neboť „dokázal, že velikost utrpení a sebezapření je vždycky úměrná velikosti myšlenky a činu“.