Úvodní díl nám poví, jak se pánové seznámili. Zároveň se pan Bouvard dozví, že po svém nemanželském otci zdědil 250 000 franků. Za tyto peníze se rozhodne zakoupit statek v Chavignol… a příběh plný humoru se může začít rozvíjet.

Jak už víme z první části tohoto oblíbeného seriálu, pan Bouvard zdědil po svém otci čtvrt milionu franků a rozhodl se, že pro sebe a pro svého přítele pana Pécucheta zakoupí statek v Chavignol, aby tam mohli společně realizovat své vědecké a objevitelské touhy. A v dnešním pokračování začnou tím, že se pokusí o zcela novou pěstitelskou metodu. Bohužel jejich dobré úmysly nejsou po zásluze odměněny. Nakonec jen pád do kompostové žumpy hrdiny zachrání před pomstou hokynáře.

Ve čtvrtém dílu seriálu pánové Bouvard a Pécuchet předjímají moderní vědecké objevy v oblasti křížení živočišných druhů. Na statku v Chavignol se pokoušejí o vědecké křížení kozla s ovcí, což bude mít následky málem tragické. Pouze geniální Bouvardův nápad nakonec zachrání oba písaře před hněvem davu.

Pánové Bouvard a Pécuchet tentokrát propadnou vědeckému zájmu o chemii. Nejprve vyrábějí konzervy, jenže zvolený pracovní postup se zdá být poněkud třaskavým. Rozhodnou se tedy vytvořit likér a pojmenovat ho po mladé služebné Rozálii. Na ochutnávku pozvou veškeré osazenstvo statku. Likér skončí podobně jako konzervy. Nicméně to oba pány od jejich neutuchajícího nadšení pro vědu v žádném případě neodradí.

Dva přátelé si objednali tajemnou bednu, což lidé ze statku pozorují s velkou zvědavostí. Model lidského těla – kostra i se svalstvem a orgány – se má stát objektem anatomických studií obou pánů. Jenže služebná Heřmanka vzbouří celou vesnici, když rozšíří zprávu, že se stal zločin. Omyl se objasní, ale pánové se pasují do role lékařů, což může způsobit daleko větší pohromu…

Pánové vášnivě debatují o literatuře. Nemohou se shodnout, který ze dvou autorů je lepší, zda Alexandr Dumas nebo Walter Scott. Rozhodnou se spor o spisovatele vyřešit pomocí divadla. A hned začnou s obsazováním rolí. V dramatizaci Tří mušketýrů do role Mylady obsadí Rozálii, Pécuchet nacvičuje roli D´Artagnana a režisérem je Bouvard. Přitom se oba pánové začnou přít o pojetí postav, ve skutečnosti jim ale jde o přízeň sličné Rozálie…

Tentokrát se naši hrdinové věnují tělocviku. I v tomto oboru jsou, jak je jejich zvykem, průkopníky. Jejich energické úsilí je takřka nezdolné. Pátrají po disciplíně, která bude vyhovovat jejich vědeckému rozhledu. Chůze na chůdách bude to pravé! Pilně trénují, aby mohli udělat dojem na mladou Rozálii, a uspořádají dokonce závody, do nichž se přihlásí dívčin mladý přítel. Odměna bude sladká!

Jak rozeznávat lidské vlastnosti podle tvaru lebky, to učí vědecký obor frenologie, kterému se oba amatérští badatelé hodlají věnovat v tomto dílu. Nejprve podrobí svému zkoumání zaměstnance statku, posléze bádání rozšíří na svou sousedku, vdavekchtivou vdovu Bordinovou. Ale největší zájem mají na zkoumání lebky sličné Rozálie a jejího nesympatického nápadníka…

Rozálie se chce vdávat, ale ženichova matka se sňatkem s nemajetnou dívkou nesouhlasí. Rozšafný pan Bouvard ovšem slíbí, že dívce po své smrti odkáže statek a veškerý majetek a tak se svatba přece jen chystá. Statek ale tajně opouští pan Pécuchet, aby nebránil panu Bouvardovi ve štěstí, protože se domnívá, že si jeho přítel na dívku sám myslí. Vrátil se zrovna na svatbu, a tak poslední díl končí šťastně.