Vídeň 1859… u císařského vojska slouží syn rokycanského formana Martin Nedobyl. Ještě před vojnou byl vyloučen z konventského gymnázia, protože se u něj našly vlastenecké letáky. Martin zažije u pluku incident, kdy hejtman ubije k smrti vojenského písaře. Napíše o tom domů, jeho dopis je ale zachycen a Martin musí projít trestnou „uličkou“, což znamenalo mnohdy dokonce smrt. Vlastenecký nadporučík Hafner se při audienci u císaře za Nedobyla přimlouvá, ale je penzionován, protože kritizoval vojenské hospodaření. Nedobyl je poté propuštěn z vojny a vrací se domů. Je nemocen, rodina se bojí tyfu, ale Martin se vyléčí.

Celou oblast mezi Plzní a Prahou čeká zásadní revoluční změna – začíná se stavět železnice mezi oběma městy. Mladý a přemýšlivý Martin radí otci, aby změnil formanství na špeditérství v Praze a ušetřené peníze investoval do pozemků za pražskými městskými hradbami, protože jejich cena začne s růstem města stoupat. Starý Nedobyl to udělá a peníze svěří Martinovi.

Mezitím přijíždí do Prahy prokurista vídeňské firmy, český vlastenec Jan Born. Hodlá pro firmu najmout obchod v Perlové ulici. Obchod patří vdově Tolarové. Born se zamiluje do její nevlastní dcery Lízy. Ještě si samozřejmě pro jistotu prozkoumá majetkové poměry rodiny, a poté požádá o Lízinu ruku. S jejími penězi vybuduje obrovský obchod na rohu Příkopů a Celetné. Líza je na druhé straně trochu zklamána Bornovým vlastenčením a jeho dravým podnikáním, její matka to naopak oceňuje. Do vlastenecké společnosti u Bornů přichází Martin Nedobyl, zhlédne se ve vdově Tolarové a posléze si ji vezme za ženu. Osudy Bornů a Nedobylů se tak propojily…