Nil je pro Egypt životně důležitý. Jeho voda mění vyprahlou půdu v úrodnou zemědělskou půdu. Z jeho bahna vznikají první domy a osady. Jak to všechno začalo? Od roku 5000 př. n. l. se v údolí Nilu začali usazovat pouštní kočovníci. Místo toho, aby se potulovali jako lovci a sběrači, se nyní věnují zemědělství a chovu zvířat. Vznikly tak základy egyptské civilizace. Již za 1. dynastie je území podél Nilu rozděleno na menší správní celky. Egyptská správa by však nefungovala bez dalšího převratného vynálezu - písma - v podobě složitě malovaných hieroglyfů.

Přesto je pýchou a radostí Egypťanů Nil. Je to nejdůležitější obchodní cesta země. Bez této řeky by jedna z nejúchvatnějších vyspělých civilizací v dějinách nikdy nevznikla.

Starověkému Egyptu vládnou bohové a králové. Jsou všudypřítomní, vedou zemi do hlubokých krizí a k nepředstavitelné velikosti. Druhý díl dokumentárního seriálu vypráví jejich příběh. Přibližně před 5000 lety vytvořili Egypťané první stát v dějinách. Velkou říši na Nilu, kterou mohla udržet pohromadě jen spravedlivá vláda faraona a víra ve společný svět bohů. Badatelé uvádějí 31 faraonských dynastií a více než 1500 bohů a bohyň. Po 3000 let zajišťovali soudržnost, aby se lidem na Nilu dařilo. Dokud říše nezanikla s Kleopatrou, poslední faraonkou. Starověký Egypt však po sobě zanechal mnohem víc než jen velkolepé chrámy a impozantní pyramidy. Některé vynálezy nebo myšlenky jsou základními kameny státu a společnosti i dnes.

V říši faraonů vznikají jedny z nejstarších a největších měst lidstva.

Urbanistická revoluce, která byla dlouho přehlížena: Na rozdíl od impozantních kamenných chrámů totiž většina stop po osídlení dnes zmizela. Výzkum však získává stále hlubší vhled do městského života starých Egypťanů. První velká metropole, Hierakonpolis, starověké hlavní město Horního Egypta, vzniká kolem roku 3 500 př. n. l., kdy se několik vesnic spojuje v nejstarší známé městské osídlení v Egyptě. Město postavené z hlíny, nejdůležitějšího stavebního materiálu Egypťanů. Pro archeology je však problémem pomíjivost stavebního materiálu.

Díky moderním metodám si nyní mohou vytvořit překvapivě přesný obraz o struktuře těchto měst a každodenním životě jejich obyvatel.

Starověký Egypt je známý svým kultem mrtvých. Hrobové komplexy, mumie a bájné poklady dodnes podněcují lidskou představivost. Tehdy hrál pro Egypťany ústřední roli. Čtvrtý díl seriálu STAROVĚKÝ EGYPT - Kroniky říše vypráví o historii tohoto kultu. Dlouho předtím, než král Narmer kolem roku 3100 př. n. l. poprvé sjednotil Horní a Dolní Egypt, pohřbívají lidé podél Nilu své mrtvé do pouštního písku. Pozorují, že mrtvola se nerozkládá a že tělo je zachováno. Toto pozorování je základem kultu mrtvých, který přetrval tisíce let. Je založen na víře, že věčný život na onom světě je možný pouze prostřednictvím zachovaného těla na tomto světě. Dokument sleduje vývoj a zkrášlování kultu mrtvých.

Nic nepředstavuje jedinečnou vyspělou civilizaci starověkého Egypta více než pyramidy. Mnohé o nich je pro badatele stále záhadou. Pátý díl seriálu STAROVĚKÝ EGYPT - Kroniky říše sleduje historii egyptské hrobové architektury. Ukážeme si, jak se egyptská architektura hrobek vyvíjela v průběhu tisíciletí. Cesta začíná zhruba před 5 000 lety královskými hrobkami v Abydosu, kde byli v podzemních komplexech pohřbeni první vládci Egypta.

Jsou zasypány násypem hlíny, z něhož se vyvinuly mastaby - impozantní cihlové stavby. Vrcholem tohoto vývoje je stavba Chufuovy pyramidy před 4 500 lety. Svými pyramidami vytvořili Egypťané pomníky na věčné časy - a nakonec se vlastně stali nesmrtelnými.

Ženy ve starověkém Egyptě fascinovaly i své současníky. Ve starověkém světě se těšily jisté formě rovnoprávnosti, která neměla obdoby. Po více než 3000 let ovlivňovaly ženy osudy starověkého Egypta. Šestý díl našeho dokumentárního cyklu vypráví jejich příběh.

Ženy hrály důležitou roli již v panteonu bohů - jako bohyně Hathor a Isis, jejichž odkaz sahá až do křesťanství. Také ve světě smrtelníků mohly mít ženy mimořádnou moc. Jako matky králů, které přebírají regentství za své mladé syny a zajišťují jim tak trůn.

Kromě toho film vypráví také příběhy slavných žen, jako byly Nefertiti a Kleopatra. Fascinace, kterou si starověký Egypt stále udržuje, není způsobena pouze jeho velkými muži. Ale také díky obsazení výjimečnými ženami.

Jak se Egypt za vlády Ptolemaiovců dostal do svého posledního období rozkvětu? A proč říše pod jejich vládou přesto padla? Kniha Pád vypráví o tom, jak Alexandr Veliký v roce 333 n. l. obsadil Egypt a stal se faraonem. Po jeho brzké smrti založil Alexandrův přítel a generál Ptolemaios v Egyptě novou dynastii, která se snažila spojit helénistickou a egyptskou kulturu. Nově založené město Alexandrie se stalo kulturním tavicím kotlem. Ptolemaiovci sice hýřili bohatstvím a přepychem, ale v druhé polovině jejich vlády se objevil hladomor a vzpoury.

Závěrečný díl knihy STAROVĚKÝ EGYPT - Kroniky říše ukazuje, že ani spojenectví poslední ptolemaiovské vládkyně Kleopatry s mocným Římem nedokázalo říši zachránit. Po 3 000 letech se čas Egypta naplnil.