Čím to, že ty nejlépe míněné činy se někdy zvrtnou ve svůj pravý opak, ne-li přímo v katastrofu? Když tehdy Andy Brown žádal Madison, aby odjela z Everwoodu a ušetřila Eframa zprávy o svém těhotenství, měl na mysli jen blaho svého syna. Chlapci na prahu dospělosti by přece, jak Andy věřil, tahle věc nadobro zkazila – nebo alespoň značně zkomplikovala – život. Jakto, že si tak zkušený a světa znalý člověk, jakým doktor Brown nepochybně je, nedokázal uvědomit, co to s jejich vzájemným vztahem udělá, až se Efram někdy v budoucnu dozví, že mohl být – nebo možná je – otcem? Třeba doufal, že tahle chvíle nikdy nenastane. Jenomže ona nastala. A jak už to tak v životě bývá, v ten nejnevhodnější okamžik.