The film Miralles tells, as in a novel, the vision of the world of one of the most important Spanish architects of the contemporary international scene. Enric Miralles dies at the age of 45 from a brain tumor. The next day he is buried in his masterpiece, the Igualada Cemetery, an unfinished forest-cemetery. From that moment on, his life and his work are inextricably linked. The film unfolds in variations, following Miralles' own creative method inspired by Giacometti. A search without the possibility of conclusions, as in the extraordinary and complex Scottish Parliament in Edinburgh, one of the architect's last works and also one of his magisterial works.

Pel·lícula documental que pretén fer un retrat de l'arquitecte Enric Miralles, i del misteri del seu procés creatiu. Miralles va ser un personatge complex, un artista potent i un home hipnòtic, polièdric. Una personalitat inesperada, capaç de tornar a transformar el llenguatge de l'arquitectura. Enric Miralles va morir prematurament amb 45 anys i la narració comença el dia de la seva desaparició, el 3 de juliol de l'any 2000.

Enric Miralles, jeden z nejnadanějších španělských architektů své generace, zemřel roku 2000 předčasně ve věku 45 let. Poslední útočiště našel na jím projektovaném barcelonském hřbitově Igualada, ztělesňujícím vše příznačné pro Mirallesovu tvorbu. V jakoby stále neukončeném prostoru lesního pohřebiště jde těžko oddělit vnitřek od vnějšku a příroda zde prostupuje architekturou. Dokumentární portrét výjimečné osobnosti se odvíjí jako dialog mezi autorským lyrickým subjektem a Mirallesovou přítomností v jím navržených stavbách.